Přitom se tolikrát a nehorázně střelil do vlastní nohy, že si přímo řekl o několik kritických poznámek, píše Jan Schneider v komentáři pro Prvnizpravy.cz.. 

Rychlík: Moderátorka televize Nova Adéla Snopová se před pár dny snažila dostat z bývalého prezidenta Václava Klause odpověď na jednoduchou otázku, kdo napadl Ukrajinu, a kdo je tedy zodpovědný za rusko-ukrajinskou válku. Klaus se jasné odpovědi snažil vyhnout: vyrukoval místo toho s argumentem ruské propagandy o údajném pronásledování ruské menšiny na Ukrajině po roce 2014. Vysvětlil, že „situace byla mnohem složitější" a že vina je tudíž nikoliv jen na Rusku, ale také na Ukrajině.

Snažit se z někoho „dostat odpověď“ je popis výslechové metody, nikoliv moderátorské činnosti. Rychlíkova formulace je návodná, omezuje kontext otázky a chybně dovozuje, že ten, kdo někoho napadl, je též automaticky za střet zodpovědný. Používá eristický faul, když Klausův argument místo chybějící věcné reakce se snaží „vyřídit“ odkazem na ruskou propagandu.

Rychlík: Kromě toho bývalý prezident hovořil o selhání světového systému, který válku dopustil. V tom měl pravdu, i když zřejmě jinak, než to myslel: světový systém skutečně selhal, ale nikoli proto, že nepřinutil „v zájmu míru" Ukrajinu ke kapitulaci před ruskými požadavky. Ale proto, že nedokázal proti agresivní ruské politice postavit účinnou hráz. Názory přednesené Václavem Klausem nejsou původní: každý, kdo umí rusky, si je může přečíst na ruských webech.

Toto už je přímo učebnicový příklad demagogie, i když dosti stupidní. Každý, kdo umí anglicky, se o příčině války, tedy o agresívním rozšiřování NATO, může dočíst z velmi autoritativních zdrojů. Mluvili a psali o tom George Kennan, Zbygniew Brzezinski, Jack Matlock, Henry Kissinger, George Friedman i William Burns. Názory přednesené Klausem jsou v souladu s materiály, odtajněnými americkou vládou, zpřístupněnými na stránkách National Security Archive v adresářích „NATO Expansion: What Gorbachev Heard“ a „NATO Expansion: What Yeltsin Heard“. Pokud tedy není přehnaný předpoklad, že jako historikovi by snad Rychlíkovi ta jména a zdroje mohly alespoň mlhavě cosi naznačit?

Rychlík: Argument o nutnosti Ruska zasáhnout na Ukrajině na ochranu tamní ruské menšiny je zcela nepřijatelný. Podobný argument by do budoucna umožňoval ospravedlnit invazi do kterékoliv bývalé svazové republiky. Šetření mezinárodních organizací žádné masové perzekuce ruskojazyčného obyvatelstva na východní Ukrajině po roce 2014 nezjistilo: ukrajinština byla sice zavedena jako výhradní úřední jazyk a začalo se jí vyučovat na školách - ale to v žádném případě nelze chápat jako perzekuci. Ostatně ruští okupanti používání ukrajinštiny v úředním styku netrpí vůbec.

Začněme od konce – jestli ruští okupanti nestrpí používání ukrajinštiny, a jestli Ukrajinci nestrpí používání ruštiny (což podle Rychlíka nelze chápat jako perzekuci), pak se logicky podle Rychlíka ani ruští okupanti nedopouštějí žádné perzekuce: proč to tedy u všech všudy píše? To je zase pořádná řacha do vlastní nohy! (I když u Rychlíka bych se už ani nedivil, kdyby přímo napsal, že na Rusy má jiné měřítko než na Ukrajince.)

Pokud jde o jazyková práva menšin, pro poučení historika Rychlíka můžeme uvést, že Ukrajina, která se hrne do EU, by měla kopírovat právní úpravu států EU, tedy třeba i tu naši. Český zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin stanoví, že „příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají (§ 8) právo na vícejazyčné názvy a označení obce, v níž žijí, názvy jejích částí, ulic, jiných veřejných prostranství, označení budov orgánů veřejné správy a volebních místností byly uvedeny rovněž v jazyce národnostní menšiny, (§ 9) právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy, (§ 10) právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve věcech volebních a (§ 11) právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny + mohou zřizovat soukromé školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny nebo s výukou jazyka národnostní menšiny jako vyučovacího předmětu.

Pokud jde o Rychlíkovo tvrzení, že „šetření mezinárodních organizací žádné masové perzekuce ruskojazyčného obyvatelstva na východní Ukrajině po roce 2014 nezjistilo“, pak se zastavme nejprve u slova „masové“. To by znamenalo, že určité perzekuce šetření zjistilo, ale Rychlíkovi to nevadí. Nicméně například ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba při své návštěvě Slovenska v roce 2021 uvedl, že konflikt na Donbasu si vyžádal nejméně 14.000 obětí, zejména z řad civilistů. To jest 2.000 obětí každý rok, po sedm let. Ale to arogantnímu Rychlíkovi zřejmě nestojí za řeč.

Co se pak týče ochrany obyvatel odlišné národnosti, připomeneme Rychlíkovi Kosovo 1999, kdy s tímto zdůvodněním NATO (bez jakéhokoliv mandátu OSN) rozbombardovalo Srbsko. Zase důkaz (diplomaticky řečeno) velmi selektivní paměti historikovy.

Rychlík: Jde ale ještě o jinou věc: postavení národnostních menšin je vnitřní záležitostí státu, na jehož území tyto menšiny žijí. Jiný stát nemůže na ochranu „své" menšiny mocensky zasahovat. Nacistické Německo se ve svých agresivních cílech proti Československu v roce 1938 odvolávalo na nutnost ochrany sudetských Němců. O rok později pod záminkou „nesnesitelného útlaku německé menšiny" zahájil Adolf Hitler 1. září 1939 válku proti Polsku. Když se k agresi proti Polsku připojil 17. září Sovětský svaz, odůvodnil to nutností ochrany ukrajinské a běloruské menšiny. Postavení menšin v Polsku skutečně nebylo dobré. Napadlo by ale někoho z tohoto důvodu zpochybňovat jednoznačnou vinu Německa na agresi proti Polsku a vyvolání druhé světové války? Dovolil by si někdo veřejně říci, že v případě napadení Polska byly okolnosti „složitější" a naznačovat tak vlastně, že za útok na své území si ve skutečnosti mohli Poláci sami?

Opět bytelné eristické fauly, za něž by historik Rychlík už měl dostat po několikeré žluté červenou kartu. Nikoliv, za útok na Polsko nemohli pouze sami Poláci, což ale neznamená, že ta situace nebyla složitější. Například Poláci byli první, kteří uzavřeli s nacistickým Německem pakt o neútočení (1934). Sovětský svaz byl až poslední v řadě, předešly ho ještě Estonsko, Lotyšsko, Dánsko, Rumunsko, Velká Británie a Francie. Krom toho po podpisu Mnichovské dohody se do Československa zahryzlo jak Polsko, tak i Maďarsko. Polsko zakázalo Sovětskému svazu uvažovat o pomoci Československu s tím, že by případně přelétávající sovětská letadla sestřelovalo. Poláci účinně mařili snahy prezidenta Beneše o systém kolektivní ochrany proti Německu. Takže se dá říci, že Poláci si tu situaci do značné míry zavařili sami. Pouze třasořiťky s ideologickými klapkami na očích se potí už jen při pomyšlení, že by při zachování profesionální důstojnosti něco takového pronesli veřejně.

Rychlík: Agrese Ruska proti Ukrajině se ospravedlnit nedá vůbec ničím. Je trapné a smutné, že se u nás najde stále dost lidí, kteří tuto jednoduchou pravdu nemohou, nebo spíše nechtějí pochopit. Je dosti neuvěřitelné, že Rychlík vyjeví svůj názor, který v následující větě nazve „jednoduchou pravdou“! To není jen trapné a smutné, to je u historika přímo tragédie, že si hraje – historií zjevně nepoučen – na tvůrce dogmat.

Shrňme stručně provokace, vedoucí k ruské speciální vojenské operaci.