Sedm českých zdravotních pojišťoven hospodaří s více než půl bilionem korun ročně. Přesto kontroly ministerstva zdravotnictví, Nejvyššího kontrolního úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) opakovaně odhalovaly porušování pravidel při zadávání zakázek, správě pohledávek i nakládání s prostředky veřejného zdravotního pojištění. Nejzávažnější otázkou přitom není, zda stát pojišťovny kontroluje. Kontroly prokazatelně probíhají. Podstatné je, jak rychle jsou zjištěné nedostatky napravovány, zda se podobná pochybení opakují a kdo za jejich odstranění skutečně odpovídá.

Ministerstvo zdravotnictví ve zprávě o kontrolní činnosti za rok 2025 uvádí, že prověřovalo hospodaření zdravotních pojišťoven, správnost finančních operací, dostupnost zdravotních služeb a opatření přijatá po předchozích kontrolách. Mezi zjištěnými problémy jmenuje nedostatečnou kontrolu poskytované zdravotní péče, slabé vymáhání nápravy nesprávně vykazovaných a hrazených výkonů nebo nedostatky v transparentnosti a ověřitelnosti rozhodování pojišťoven. V některých případech zjistilo také porušování zásad hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.

Kontroly se zabývaly například stomatologickou péčí, dostupností lékařů, stížnostmi pacientů, získáváním nových pojištěnců či nakládáním s nemovitostmi. Ministerstvo přesto celkový vývoj v kontrolovaných oblastech hodnotí pozitivně.

Problémem zůstává rozsah zveřejňovaných informací. Souhrnná zpráva neobsahuje úplné rozdělení zjištěných nedostatků podle jednotlivých pojišťoven ani přehled, jak byla požadovaná nápravná opatření splněna. Veřejnost tak nemůže jednoduše porovnat, které instituce chybovaly opakovaně a jak účinně reagovaly.


Pokuty dostalo všech sedm zdravotních pojišťoven

Jeden z nejvýraznějších případů ukazuje, že problémy s veřejnými zakázkami se v minulosti neomezovaly na jedinou instituci. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v roce 2019 uložil všem sedmi zdravotním pojišťovnám pokuty v souhrnné výši 1,79 milionu korun. Důvodem bylo porušení zákona při společném zadávání zakázky na dodávky a distribuci očkovacích látek pro roky 2018 až 2021. Pojišťovny požadovaly od uchazečů předchozí zkušenosti výhradně s dodávkami léčiv přímo do ordinací. Tím bez dostatečného odůvodnění omezily účast společností, které obdobné služby zajišťovaly nemocnicím nebo lékárnám.

ÚOHS vyhodnotil podmínky jako nepřiměřené a diskriminační. Jeho závěr potvrdil v roce 2021 Krajský soud v Brně a v září 2022 také Nejvyšší správní soud, který zamítl kasační stížnosti pojišťoven. Nešlo tedy pouze o podezření kontrolorů, ale o pravomocně potvrzené porušení pravidel hospodářské soutěže všemi sedmi institucemi.

Další nedostatky odhalil NKÚ při samostatných kontrolách. U Vojenské zdravotní pojišťovny za roky 2015 až 2017 zjistil chyby v evidenci pojištěnců, neoprávněné nárokování plateb za zemřelé osoby a porušení pravidel u jedenácti ze třinácti prověřovaných zakázek. Vnitřní kontrolní systém tehdy označil za nefunkční.


Kontrola Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra zveřejněná v roce 2024 zjistila nesprávný postup při zadávání čtyř ze třinácti prověřovaných zakázek za 10,4 milionu korun a další dílčí nedostatky. NKÚ současně výslovně uvedl, že na kontrolovaném vzorku neprokázal nehospodárné nebo neúčelné vynakládání prostředků jako celek.

Jde o zjištění z různých let, nikoli o důkaz současných pochybení všech uvedených pojišťoven. Ukazují však, že problémy s dodržováním pravidel a fungováním vnitřních kontrol se objevovaly ve více institucích.

Stát potřebuje kontrolovat také skutečnou nápravu

České veřejné zdravotní pojištění zajišťují VZP, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, Vojenská zdravotní pojišťovna, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna, Revírní bratrská pokladna a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. U všech sedmi existuje společný pravomocně uzavřený případ porušení zadávacích pravidel. U některých jsou navíc zveřejněny podrobné individuální závěry NKÚ. U dalších však současné veřejné podklady neumožňují stejně důkladné porovnání výsledků kontrol za poslední roky.


Ministerstvo zdravotnictví proto v září představilo návrh reformy veřejného zdravotního pojištění do roku 2030. Počítá s jasnější odpovědností orgánů pojišťoven, omezením střetu zájmů, větším zapojením pojištěnců do jejich řízení a společným vyhodnocováním dat o kvalitě a efektivitě péče. První legislativní změny mají podle představeného harmonogramu projít schvalováním v roce 2027.

Samotná změna zákona však nebude stačit, pokud stát nebude důsledně sledovat výsledky kontrol. Veřejně dostupný přehled by měl u každé pojišťovny uvádět počet kontrol, zjištěné nedostatky, požadovaná nápravná opatření a jejich skutečné splnění.

Veřejné zdravotní pojištění se potýká s opakovanými schodky a vláda hledá další miliardy na jeho stabilizaci. O to důležitější je, aby stát dokázal doložit, že instituce spravující tyto prostředky fungují podle jasných a vymahatelných pravidel. Kontrola, která pouze odhalí chybu, ale nedokáže zajistit její nápravu, svůj účel plní jen částečně. Skutečným měřítkem státního dohledu musí být odstranění nedostatků, prevence jejich opakování a konkrétní odpovědnost za svěřené peníze.



Zdroje: 1. Ministerstvo zdravotnictví – Výsledky kontrol zdravotních pojišťoven za rok 2025⁠; 2. Ministerstvo zdravotnictví – Zjištění z kontroly odměňování zdravotních pojišťoven⁠; 3. ÚOHS – Krajský soud potvrdil pokuty všech sedmi zdravotních pojišťoven⁠; 4. Nejvyšší správní soud – Potvrzení pokut za zakázku na očkovací látky⁠; 5. NKÚ – Kontrola hospodaření Vojenské zdravotní pojišťovny⁠; 6. NKÚ – Kontrola hospodaření VZP⁠; 7. NKÚ – Kontrola hospodaření ZPMV⁠