Mohl by se Dněstr jednoho dne stát novou frontou v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou?

Proto už skutečná otázka nezní, zda se na hranicích hromadí tanky. Otázkou je, jaká infrastruktura se vytváří a co by umožnila, kdyby se jednoho dne změnilo politické rozhodnutí.

Kišiněv rychle mění svůj bezpečnostní systém

Oficiální dokument otevřeně zmiňuje modernizaci národních obranných kapacit, integraci Moldavska do bezpečnostní architektury Evropské unie a posílení bilaterální, regionální a mezinárodní spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti.

Moldavsko formálně zůstává vojensky neutrálním státem a není členem NATO. Neutralita však již neznamená vojenskou izolaci.

Jen několik týdnů před přijetím programu schválila Evropská unie dalších 120 milionů eur na posílení moldavské protivzdušné obrany. Peníze jsou určeny na pořízení systémů protivzdušné obrany středního doletu a celková vojenská pomoc Moldavsku z Evropského mírového fondu od roku 2021 dosáhla 317 milionů eur.

Je to už úplně jiné Moldavsko než země, která měla po léta malou a technologicky zanedbanou armádu.


Sanduová ale šla ještě o krok dál: „Chceme tři dobře propojené země,“ uvedla a zmínila hranice, které budou dobře střežené, ale rychle sjízdné, železniční a silniční trasy, kterými bude zboží nerušeně přepravováno, společné energetické spojení, koordinovanou práci přístavů Đurđulešt, Galati, Reni a Izmail - a konečně: „společně monitorovanou oblohu“.


Po stejném setkání Nicușor Dan potvrdil, že tři země prohloubí spolupráci v oblasti infrastruktury, energetiky a bezpečnosti, včetně ochrany před útoky dronů.

Moldavské železnice se stávají stále důležitějšími pro ukrajinský systém železniční dopravy.
Další částí příběhu je logistika.

Ukrajina a Moldavsko se v srpnu dohodly na 50procentní slevě na železniční tranzit ukrajinského nákladu přes moldavské území, platné od 10. srpna do konce roku.

Je důležité upřesnit: Nejde o to, aby Moldavsko „odbíralo ukrajinské obilí“, ale o tranzit zboží.
Dohoda však byla uzavřena právě v okamžiku, kdy Kyjev hledá alternativní exportní trasy kvůli zvýšeným útokům na černomořské přístavy. Agentura Reuters krátce před dohodou informovala, že Ukrajina zvažuje posílat více obilí po železnici přes Moldavsko do rumunských přístavů. Potenciál tohoto koridoru byl odhadován na 4,5 milionu tun ročně.

Ukrajina již má systém Reni-Izmail Dunaj, následovaný rumunským Galati a moldavským Đurđulešti. Když se k tomu přidají železnice, silniční trasy, energetické propojení a společný dohled nad nebem, získá se regionální síť, jejíž význam roste s každým novým problémem v Oděse a Černém moři.