„Ukazujeme starostům, jak zadržet vodu v krajině, vytvořit biokoridory nebo vybudovat suché poldry. Tak, aby byla krajina prostupná a zároveň odolná vůči extrémům počasí,“ vysvětluje doc. Petr Vráblík z Fakulty životního prostředí UJEP.

Seminář pořádaný Celostátní sítí pro venkov a Fakultou životního prostředí UJEP nabídl starostům praktické rady, inspiraci a příklady, jak revitalizovat problémová místa a zároveň zlepšit životní prostředí pro své občany.

Pro malé obce je to ale dlouhodobý běh na dlouhou trať. Někde netuší, co mohou měnit. „Projektování může trvat tři až pět let a finance většinou zajišťuje stát. Pro obce je však výhodou, že stát platí většinu nákladů,“ dodává Vráblík.

V Bořislavi se revitalizovalo bývalé koupaliště a vznikly zde dvě vodní nádrže, suchý poldr a sedm přístupových cest s interaktivními prvky.

„Místo se stalo oblíbeným cílem procházkových tras i kulturních akcí,“ říká starosta Jaroslav Pauza s tím, že i on se tu rád koupe. Díky těmto změnám se snížilo riziko povodní, krajina lépe zadržuje vodu a lidé mají nové bezpečné místo k odpočinku i zábavě.

„Pozemkové úpravy jsou skvělým nástrojem pro ozdravení krajiny a adaptaci obcí na změnu klimatu. Důležité je zajistit kontinuitu v údržbě a zapojit do procesu všechny – od obcí po zemědělské subjekty a veřejnost,“ shrnuje Vráblík.

Informovala Mgr. Jana Kasaničová, tisková mluvčí, UJEP.