Bývalý velvyslanec a profesor Petr Drulák varuje před dalším posunem války na Ukrajině směrem k přímému střetu mezi Ruskem a NATO. Ve svém rozsáhlém komentáři rozebírá informace ruské rozvědky o možném zapojení Lotyšska do ukrajinských dronových útoků proti Rusku a upozorňuje, že celá kauza může mít mnohem vážnější pozadí, než se zatím připouští.

Ruská rozvědka tento týden oznámila, že Ukrajina má nově využívat přímo lotyšské základny k útokům drony na ruské území. Zpráva dokonce uvádí konkrétní základny i přítomnost ukrajinských operátorů dronů. Moskva současně dala najevo, že v případě potvrzení těchto informací by následovala odveta bez ohledu na členství Lotyšska v NATO.

„Pokud by k tomu došlo, může Lotyšsko očekávat ruský úder,“ upozorňuje Drulák.

Právě tato část komentáře patří k nejvážnějším. Drulák současně připomíná, že podobná veřejná vystoupení tajných služeb obvykle neslouží jen k informování veřejnosti, ale sledují konkrétní strategické cíle. V tomto případě podle něj může Moskva Lotyšsko odrazovat od další spolupráce s Ukrajinou nebo si připravovat půdu pro případnou odvetu.


Finský prezident Alexander Stubb po incidentech telefonoval ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a následně veřejně mluvil o nutnosti chránit ukrajinské drony před samotnými Ukrajinci. Když ukrajinské drony znovu narušily finský vzdušný prostor, Helsinky označily podobné incidenty za nepřijatelné.

Drulák v této souvislosti připomíná, že státy často neoficiálně podporují různé vojenské operace, aniž by se k nim veřejně hlásily.

„Když Katar, Turecko či Saúdská Arábie podporují džihádistické skupiny, také se k tomu nehlásí,“ poznamenal profesor.

Právě Lotyšsko podle něj reagovalo jinak. Tehdejší ministr obrany Andris Spruds situaci zlehčoval s tím, že při útocích proti Rusku občas některý dron skončí mimo plánovanou trasu. Jenže následně přišla politická krize, odvolání ministra a pád celé vlády.

Podle Druláka právě tato bouře může naznačovat, že problém byl mnohem hlubší. „Ruské varování také nabízí možné vysvětlení, proč před několika dny padla lotyšská vláda,“ uvedl.

Politolog připouští i možnost, že část spolupráce mezi ukrajinskými a lotyšskými strukturami probíhala mimo plnou kontrolu civilních politiků. Právě to podle něj může vysvětlovat chaotické reakce vlády i následný rozpad koalice.

„Nelze ani vyloučit, že fakta uváděná ruskou rozvědkou sedí,“ upozorňuje profesor ve svém komentáři publikovaném na facebookovém profilu spolku Svatopluk.

Drulák současně naznačuje, že cílem části ukrajinské strategie může být rozšíření války mimo samotné ukrajinské území. Kyjev podle něj dlouhodobě potřebuje zatáhnout evropské státy do přímější konfrontace s Moskvou, což by Ukrajině pomohlo oslabit ruský tlak a posílit vlastní vyjednávací pozici.

Právě proto považuje za mimořádně nebezpečné, pokud by některé státy NATO začaly poskytovat své území k útokům proti Rusku.


Připomíná, že země od rozpadu Sovětského svazu přišla téměř o milion obyvatel a její politický systém podle něj dlouhodobě oslabují nepřirozené koalice, korupce i silný vliv nevolených struktur.

Právě slabost demokratické politiky podle Druláka otevírá prostor oligarchům, bezpečnostním aparátům i zahraničním hráčům, kteří si mezi místními politiky vybírají své favority.

Jako symbol podobného vývoje uvádí bývalého lotyšského premiéra Valdise Dombrovskise. Ten podle něj během finanční krize prosadil extrémně tvrdé úspory, po nichž ze země odešla velká část ekonomicky aktivních obyvatel. Zatímco Lotyši čelili propadu životní úrovně, Dombrovskis byl podle Druláka chválen v Bruselu i Washingtonu a později zamířil do Evropské komise.

Právě na tomto příkladu ukazuje, jak může být ve východní Evropě politický vzestup spojen spíše se službou nadnárodním strukturám než se zájmy vlastních občanů.

V závěru Drulák varuje, že pokud evropské státy podobné kroky nezastaví, může se kontinent velmi rychle ocitnout mnohem blíže přímé válce.

„Je na ostatních členech NATO, aby podobné pletichy jasně odmítli,“ uzavírá Petr Drulák.