Nejbohatší Rusové letos poslali do federálního rozpočtu 471 miliard rublů, tedy při současném kurzu přibližně 123 miliard korun. V rozpočtových dokumentech jsou peníze vedeny jako „dobrovolné příjmy“ a představují zhruba jedno procento letošních federálních výdajů.

Příspěvky následovaly po březnovém neveřejném setkání prezidenta Vladimira Putina s předními ruskými podnikateli. Kreml uvedl, že s návrhem přišel jeden z účastníků, podle něhož část nejbohatších Rusů vybudovala své majetky v 90. letech díky vazbám na stát a měla by mu nyní pomoci. Úplný seznam účastníků ani jednotlivé výše plateb zveřejněny nebyly. Z dostupných údajů proto nelze určit, za jakých podmínek jednotliví podnikatelé přispívali.

Rozpočtový deficit se zdvojnásobil

Ani stovky miliard od podnikatelské elity problémy ruského rozpočtu neřeší. Moskva letos očekává deficit 7,3 bilionu rublů, přibližně 1,9 bilionu korun, což odpovídá 3,2 procenta HDP. Původní plán počítal pouze s 1,6 procenta. Bez mimořádných příspěvků by podle propočtu Reuters schodek dosáhl zhruba 3,4 procenta HDP.


Další příjmy mají přinést nové daně. Moskva připravuje jejich zvyšování také pro období 2027 až 2029, přičemž obrana a bezpečnost zůstávají podle ministerstva financí strategickou prioritou rozpočtu. Jedna ze změn zaměřených na příjmy z bankovních vkladů má podle rozpočtových materiálů přinést v roce 2027 přibližně bilion rublů navíc.

Peníze přicházejí také ze zabaveného majetku

Dalším mimořádným zdrojem jsou aktiva, která stát v posledních letech převzal soukromým vlastníkům. V roce 2026 chce jejich prodejem získat 385 miliard rublů, tedy zhruba 100 miliard korun. Ruské úřady jednotlivé zásahy zdůvodňují například korupcí, porušením pravidel privatizace nebo zahraničním vlastnictvím strategických podniků. Reuters tento proces označuje za největší přerozdělování majetku od privatizací 90. let.

Samostatnou část tohoto procesu tvoří zahraniční firmy. Rusko letos převedlo pod dočasnou správu ruská aktiva společností Nestlé, Metro a Auchan. Podle údajů citovaných Reuters byla od začátku války zavedena dočasná správa u 135 firem napojených na zahraniční vlastníky, převážně z Evropské unie.

Moskva tvrdí, že jde o reakci na západní sankce a zmrazení ruských aktiv. Putin současně uvedl, že za „příznivého scénáře“ by západní společnosti mohly svůj ruský majetek v budoucnu získat zpět. Není však jasné, za jakých podmínek by k tomu mohlo dojít.

Vojenské výdaje dál rostou

Největším tlakem na ruské veřejné finance zůstávají obrana a bezpečnost. Ty mají v roce 2026 pohltit přibližně 38 procent všech federálních výdajů. Skutečná letošní částka vydaná pouze na obranu přitom nebude zveřejněna, protože část údajů zůstává utajena.


Vyšší vojenské náklady už ovlivňují ostatní části návrhu rozpočtu na rok 2027. Proti původnímu plánu mají výdaje na sociální politiku klesnout o sedm procent, na školství o šest procent a na zdravotnictví o 6,8 procenta. Výdaje v kapitole národní ekonomiky, kam patří například infrastruktura a podpora zemědělství, mají být nižší o 7,4 procenta. Současně rostou náklady na obsluhu státního dluhu.


Částka 471 miliard rublů označená jako „dobrovolné příjmy“ je proto důležitá především jako signál. Moskva při financování státu stále více kombinuje standardní daně a dluh s mimořádnými příspěvky nejbohatších podnikatelů, rezervami a výnosy z majetku převzatého státem. Dlouhodobá udržitelnost tohoto modelu bude záviset především na délce vysokých vojenských výdajů, vývoji ekonomiky a příjmech z exportu energetických surovin.