Svátek má:
Romana
Politika
O nenápadně ukradených dějinách, připomíná Petr Hampl
Kdo je hlavním nepřítelem liberální oligarchie, která navzdory porážce v parlamentních volbách dosud ovládá většinu mocenských a kulturních institucí a rozhoduje o ohromných tocích peněz daňových poplatníků?
Petr Hampl, nezávislý sociolog
18.listopad 2026 - 02:20
Třídním nepřítelem jsou dezoláti, mocenským nepřítelem jsou majitelé podniků odhodlaní hájit nezávislost na korporátním světě a hlavním myšlenkovým nepřítelem jsou pořád ještě čeští obrozenci 19. století. Představy a ideje těch obrozenců od Palackého do Masaryka jsou pořád ještě ve veřejném prostoru výrazné a jsou hlavním terčem útoků. Momentální vládní strany ani mimoparlamentní „alternativa“ žádné výrazné myšlenky nepřinášejí. Neexistuje tu ani žádný myšlenkový proud příznivců Ruska (i když po něm liberální elity tak strašlivě touží, že bych se nedivil, kdyby jej nechaly vytvořit jako akci BIS). Jen nesouvislé odmítání liberálních europolitik, občas nějaký dovoz konspiračních historek a rasového myšlení z anglosaského světa, případně okořeněný trochou ruské mystiky.
Když šéf tajné služby požadoval, aby se o českých obrozencích přestalo mluvit ve školách, prokázal skvělý instinkt. Přesně o tohle jde.
Jedna fronta války proti českému národnímu obrození probíhá na půdě jazyka a jiná na frontě dějin.
V tom ohledu je dobré připomenout, že pro obrozence od Palackého po Masaryka existovaly dvě zásadní epochy – husitství a Jednota bratrská. Tedy Hus, Žižka a Komenský, chceme-li to vyjádřit konkrétními osobnostmi.
O husitství se dosud vede zápas. Čas od času zmizí nějaký pomník, nové připomínkové desky nejsou žádoucí, pasáže v učebnicích se zkracují a veřejný prostor je plný manipulativních blábolů o drancující chátře.
Husitům je běžně připisována vina i za takové záležitosti, jako byly tehdejší změny podnebí. Naopak se vynořují noví „hrdinové“ jako maršál Radecký, jehož hlavní zásluhou bylo efektivní zabíjení italských vlastenců, kteří usilovali o nezávislý národní stát.
Přitom uniká, jak historicky unikátní záležitost husitství představovalo. Že se některému národu podařilo vybudovat velice efektivní válečnickou mašinérii, takových příkladů je v dějinách spousta. Ale že byl vybudován impozantní moderní válečnický stroj výhradně k vlastní obraně (spanilé výpravy představovaly okrajovou záležitost), nic podobného dějiny neznají. Silnější, motivovanější, technologicky pokročilejší, ale nemají zájem dobývat. O kom jiném je možné něco takového říct?
Jestliže o husitství se ještě vede spor, druhé velké období českých národních dějin – Jednota bratrská – je víceméně zapomenuto. Přitom se jedná o záležitost srovnatelně významnou jako husitství a například Masaryk ji hodnotil výše než husitství. Éra, kdy se v českých zemích zformovala početně zanedbatelná skupina, která dosáhla neuvěřitelné úrovně vzdělanosti a přinesla spoustu myšlenek, které umožnily vytvořit moderní svět. Skupina obdivovaná po celé Evropě. To je prostředí, ze kterého vzešel Komenský, intelektuálně nejimpozantnější postava tehdejší doby, ale které vydalo desítky dalších velkých osobností. V tom prostředí byla vytvořena i Bible kralická, překladatelský skvost, který zároveň pozdvihl češtinu mezi několik málo nejkulturnějších evropských jazyků.
Po Bílé hoře se stoupenci Jednoty bratrské rozprchli, působili po celém světě a často jejich schopností využívali i ti, kdo nám nejsou příliš sympatičtí. Byli u zrodu Pruska jako moderního pokrokového státu a hráli zásadní roli při vytváření americké civilizace. O jejich schopnostech, užitečnosti a intelektuální síle nikdo nepochyboval.
Připomínám to proto, že když v rámci Jungmannovy národní akademie pořádáme semináře se současným biskupem Jednoty bratrské (a doktorem historie) Evaldem Ruckým, narážím na to, že ani mnozí vlastenci nevědí, co je Jednota bratrská. Vyloví z paměti Komenského a možná ještě pacifistu Chelčického, ale to je tak všechno.
Tu možná nejvíc impozantní část českých dějin (případně moravských dějin, Jednota je ve světě známá jako „moravští bratři“ nebo „moravská církev“) jsme si úplně nechali ukrást! A věřte, že Česká televize ani Knihovna Václava Havla tuhle mezeru zaplňovat nebude.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
Obáváte se, že Rusko v nejbližších měsících podnikne agresivní akci proti některé ze zemí NATO?
|
32% |
|
37% |
|
31% |




















