Evropská unie připravuje kontroverzní dohodu se Spojenými státy. Ta by americkým úřadům mohla otevřít přístup k citlivým údajům uloženým v policejních databázích napříč Evropou.

Hlavním předmětem jednání je posílené partnerství v oblasti bezpečnosti hranic. Washington účast v tomto programu stanovil jako podmínku pro země, které chtějí zůstat v americkém bezvízovém režimu. Ten umožňuje občanům zapojených států cestovat do USA až na 90 dní bez víza.

Většina členských států EU už v systému je. Výjimkou zůstávají Bulharsko, Kypr a Rumunsko, jejichž občané musí o vízum nadále žádat. Registrace ESTA je sice obvykle rychlá a automatizovaná, zároveň ale umožňuje americkým úřadům cestující předem prověřit a případně jim vstup odepřít.

Evropská komise potvrdila, že USA stanovily termín pro uzavření dohody na 31. prosince 2026. Unie tak má jen omezený prostor k manévrování. Pro většinu členských států by případná ztráta bezvízového styku znamenala citelnou komplikaci. Kritici proto mluví spíše o nátlaku než o rovnocenném partnerství.

„Podle nás jde o jasný případ vydírání,“ uvedla nizozemská europoslankyně Raquel Garcia Hermida-van der Walleová, která patří ke skupině politiků vyzývajících Evropskou komisi, aby jednání zastavila.

Bude EU sdílet biometrická data?


„To, že jste v policejní databázi, neznamená, že jste byli odsouzeni. Můžete být jen podezřelí,“ řekl serveru Deutsche Welle německý výzkumník Matthias Monroy.

Právě toto rozlišení je klíčové. Americké úřady tvrdí, že data by sloužila k hraničním kontrolám a ověřování totožnosti. Kritici se ale obávají, že záznam v databázi může mít dopad i mimo Evropu – například při rozhodování, zda člověk smí nastoupit do letadla nebo vstoupit do USA.

Dohoda může otevřít širší sdílení dat

„Máme vážné obavy o bezpečnost evropských občanů,“ uvedla Garcia Hermida-van der Walleová. Varovala, že do systému by se mohli dostat i lidé účastnící se pokojných protestů.

Zastánci dohody naopak připomínají, že výměna dat mezi Evropou a USA už existuje. Dosud je ale omezená, formální a obvykle vyžaduje konkrétní žádost, právní základ a někdy i soudní povolení.

Podle odborníků na ochranu soukromí by nová dohoda mohla tento přístup zásadně rozšířit a učinit ho běžnou praxí.

Jak „vzájemná“ dohoda skutečně bude?

Otázkou zůstává i skutečná reciprocita. Teoreticky by měly mít státy EU podobný přístup k datům v USA.


Evropský inspektor ochrany údajů už varoval, že dohoda by mohla vytvořit významný precedens. Šlo by o první případ rozsáhlého sdílení osobních dat, včetně biometrických údajů, pro účely hraniční kontroly třetí země.

Úřad proto vyzval k důkladnému posouzení dopadů na základní práva a zdůraznil, že jakékoli zpracování dat musí být nezbytné a přiměřené.

Obavy vyvolává i to, jak by mohla být data využita po předání. Podle Monroye mohou sehrát roli nástroje pro analýzu velkých dat, které se v USA stále více využívají v oblasti policie i migrace.

„USA mohou tato data použít k cílení na migranty nebo jiné skupiny,“ uvedl. „Může jít o politické aktivisty, liberály nebo další lidi. Já bych to označil za fašistický systém.“



Zdroj: https://www.dw.com/en/eu-weighs-giving-us-data-for-fewer-travel-restrictions/a-76912370