Svátek má: Romana

Byznys

Velikost textu:

Bydlení se stává luxusem. Španělé protestují, Češi platí dál

Bydlení se stává luxusem. Španělé protestují, Češi platí dál

Ve Španělsku vyhnaly drahé byty lidi do ulic a přispěly k předčasným volbám. Mladí ztrácejí naději na vlastní domov. V Česku mezitím ceny bytů překonávají další hranice.

Ilustrační foto
18.listopad 2026 - 05:22

Pracujete, vyděláváte, platíte daně, ale na vlastní bydlení stejně nedosáhnete. Pro miliony Evropanů se z nepříjemné představy stává každodenní realita. Ve Španělsku už frustrace přerostla v masové demonstrace, generální stávku a politickou krizi, která přispěla k vyhlášení předčasných parlamentních voleb. Lidé protestují proti rostoucím nájmům, nedostatku bytů i systému, v němž se nemovitosti staly výhodnou investicí, zatímco běžné rodiny mají stále větší problém najít dostupný domov. A přestože se podobné protesty zatím v Česku neodehrávají ve stejném rozsahu, pohled na tuzemské ceny nemovitostí ukazuje, že důvody k nespokojenosti máme také.

Španělská krize získala konkrétní lidskou tvář na konci září. Sedmaosmdesátiletá Maricarmen Abascalová byla vystěhována z bytu v centru Madridu, kde žila přibližně sedmdesát let. Z domova ji odvezli na nosítkách, zatímco před budovou protestovaly stovky lidí. O dva týdny později v nemocnici zemřela. Její příběh zasáhl celou zemi a stal se symbolem bezmoci lidí, kteří nedokážou držet krok s cenami bydlení.

Podle agentury Associated Press se nájemné v jejím bytě po změně vlastníka postupně zvýšilo z původních 500 eur až na 2650 eur měsíčně. Pro seniorku žijící z důchodu šlo o částku, kterou nemohla zaplatit. Soudy přitom v minulosti několik pokusů o její vystěhování zastavily. Nakonec však o domov přišla. Zpráva o její smrti přivedla do ulic desetitisíce lidí, kteří požadovali větší ochranu nájemníků, omezení spekulativních nákupů nemovitostí a změnu pravidel vystěhovávání. Protesty postupně zasáhly Madrid, Barcelonu i další města. Jedenáctého listopadu se k nim přidala celostátní generální stávka, kterou společně podpořily dvě největší španělské odborové centrály UGT a CCOO. Podobnou společnou akci země nezažila čtrnáct let.

Nespokojenost přitom dávno přesahuje jednotlivé tragické příběhy. Španělská ekonomika v posledních letech rostla, jenže pro mnoho domácností se tento úspěch nepromítl do dostupnějšího života. Ceny nemovitostí mezi lety 2015 a 2025 vzrostly přibližně o 80 procent, zatímco mzdy jen asi o 30 procent. Podle údajů realitního portálu Idealista se nabídkové nájemné za deset let zvýšilo zhruba o 84 procent. Ve vyhledávaných turistických oblastech byl růst ještě výraznější.


Mladí pracují, ale na vlastní život nemají

Zvlášť tvrdě dopadá krize na mladou generaci. Mít zaměstnání už ve Španělsku automaticky neznamená, že si člověk může dovolit odstěhovat se od rodičů, založit rodinu nebo plánovat budoucnost. Podle tamního statistického úřadu žilo v roce 2025 s rodiči více než 44 procent lidí ve věku od 26 do 34 let.

O své zkušenosti promluvil pro Seznam Zprávy šestatřicetiletý Joel Howells. S přítelkyní se pokusili vybudovat společný život v Barceloně, ale po dvou a půl letech je vysoké náklady donutily přestěhovat se přibližně 35 kilometrů za město. „Někdy dokonce uvažujeme o tom, že zkusíme štěstí v jiné zemi, protože máme pocit, že vybudovat si tady stabilní budoucnost je stále obtížnější,“ popsal Joel.

Jeho slova vystihují problém, který už nelze vysvětlovat pouze nedostatečným příjmem jednotlivců. Lidé s běžným zaměstnáním zjišťují, že jejich výplata nestačí na život, který byl pro předchozí generace dosažitelný. Vlastní bydlení se vzdaluje a nájem pohlcuje stále větší část rodinného rozpočtu. Podobnou zkušenost popsala také Natalia Melitónová, která se po pobytu v Barceloně vrátila do rodné Extremadury. Přestože je tam bydlení levnější, ani v tomto regionu si nemůže dovolit samostatný byt. Ve třiceti letech tak znovu žije u rodičů.

Španělská socioložka Maria Silvestre Cabrerová upozorňuje, že důsledky jsou mnohem širší než jen finanční. Pokud mladí lidé pracují, plní své povinnosti, ale přesto se nemohou osamostatnit, začínají pochybovat o tom, zda jim společnost vůbec nabízí spravedlivou příležitost k životnímu posunu.

Za dramatickým zdražováním stojí několik faktorů. Španělská centrální banka odhaduje nedostatek přibližně 750 tisíc bytů, který by se do roku 2028 mohl prohloubit na více než milion. Výstavba dlouhodobě nestačí poptávce, velká města přitahují nové obyvatele a část nemovitostí slouží turistům nebo investorům místo dlouhodobého bydlení. Významnou roli hraje také malý podíl sociálního a veřejně podporovaného nájemního bydlení, který ve Španělsku tvoří méně než dvě procenta bytového fondu. V zemi, kde tradičně převládá vlastnické bydlení, tak lidé bez dostatečných úspor často nemají dostupnou alternativu.


Situace přerostla v politický problém. Socialistický premiér Pedro Sánchez prosazuje regulaci některých nájmů, omezení spekulativních nákupů a větší ochranu nájemníků. Konzervativní opozice naopak upozorňuje, že přísné regulace mohou odradit pronajímatele a snížit nabídku bytů. Prosazuje především rychlejší výstavbu, jednodušší povolování a daňové úlevy.

Po neúspěchu části vládních návrhů Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby na 29. listopadu. V polovině listopadu zákonodárci schválili další soubor opatření, mimo jiné prodloužení ochrany některých zranitelných nájemníků před vystěhováním a dodatečné zdanění turistických pronájmů. Jejich dlouhodobá budoucnost však bude záviset také na výsledku voleb.

Bydlení se tak stalo jedním z rozhodujících témat španělské politiky. Nejde už pouze o to, kolik stojí metr čtvereční. Lidé se ptají, zda má stát chránit především zájmy vlastníků nemovitostí, nebo zda dokáže zajistit podmínky, v nichž bude samostatné bydlení dostupné i lidem s běžnými příjmy.

Česko má stejný problém. Jen zatím bez masových protestů

Při pohledu na český realitní trh není důvod považovat španělské události za vzdálený problém. Také v Česku rostou ceny nemovitostí rychleji, než by si mnohé domácnosti mohly dovolit, a vlastní bydlení se stává stále obtížněji dosažitelným především pro mladé rodiny.

Podle říjnové zprávy realitní platformy Housi dosáhl medián nabídkové ceny bytů v České republice 99 900 korun za metr čtvereční. V Praze činil přibližně 165 400 korun, v Brně 136 600 korun a v Ostravě přes 71 tisíc korun. Jde o ceny z inzerce, nikoli o konečné částky všech uskutečněných prodejů. I tak ale ukazují, s jakými požadavky se zájemci na trhu setkávají.


Stačí jednoduchý výpočet. Šedesátimetrový byt v Praze při uvedené mediánové nabídkové ceně vychází téměř na deset milionů korun. A to bez případné rekonstrukce, vybavení a dalších nákladů spojených s pořízením nemovitosti. Pro mladý pár, který nemá k dispozici rodinné úspory nebo jiný majetek, představuje taková částka mimořádně vysokou překážku. Banka zpravidla požaduje vlastní prostředky a posuzuje, zda žadatelé dokážou hypotéku dlouhodobě splácet. Kdo na úvěr nedosáhne, zůstává v nájmu, kde se však také zvyšují náklady.

Říjnová data Housi uvádějí celorepublikový medián nabídkového nájemného 332 korun za metr čtvereční měsíčně. U šedesátimetrového bytu to představuje téměř 20 tisíc korun měsíčně bez energií a služeb. V nejžádanějších částech Prahy mohou být částky výrazně vyšší. Deloitte ve svém Rent Indexu za druhé čtvrtletí letošního roku upozornil, že ceny nájemního bydlení dál rostly. Nejvyšší průměrnou cenu v Praze tehdy zaznamenal na Praze 7, kde dosahovala 493 korun za metr čtvereční. Za šedesátimetrový byt by tak nájemce při této sazbě zaplatil téměř 30 tisíc korun měsíčně, opět bez dalších poplatků.

Takové částky zásadně ovlivňují rozhodování domácností. Mladí lidé odkládají osamostatnění, páry zvažují, zda si mohou dovolit děti, a rodiny se stěhují stále dál od velkých měst. To přináší další náklady na dopravu, delší dojíždění a tlak na infrastrukturu okolních obcí. Problémem přitom není pouze Praha. Dražší bydlení se postupně prosazuje také v Brně, krajských městech a lokalitách s dobrou dopravní dostupností. Rozdíly mezi regiony zůstávají značné, ale pro mnoho domácností platí podobná rovnice: ceny bytů rostou a našetřit potřebnou částku je stále náročnější.

Česká republika navíc dlouhodobě zápasí s pomalým povolováním staveb, nedostatkem připravených pozemků a omezenou výstavbou obecních či dostupných nájemních bytů. V Praze trvá příprava větších rezidenčních projektů často řadu let. Každé zdržení znamená další náklady, které se mohou promítnout do konečných cen.

Samotné zlevnění hypoték situaci nevyřeší. Levnější úvěry mohou zvýšit zájem kupujících, ale pokud současně nepřibude dostatek nových bytů, část přínosu pohltí další růst cen. Podobně ani regulace nájemného automaticky nevytvoří nové bydlení. Bez rozšíření nabídky může přinést také riziko, že někteří vlastníci své nemovitosti z dlouhodobého pronájmu stáhnou.


Česko proto potřebuje řešit nejen financování bydlení, ale především jeho skutečnou dostupnost. Rychlejší výstavbu, předvídatelnější povolovací řízení, lepší využití veřejných pozemků a větší nabídku nájemních bytů, které nebudou určeny výhradně domácnostem s nadprůměrnými příjmy.

Španělský příklad ukazuje, kam až může dlouhodobě neřešená bytová krize dospět. Lidé nejprve omezují výdaje, potom odkládají životní plány, stěhují se za levnějším bydlením a nakonec začínají zpochybňovat politiku, která jim nedokáže nabídnout změnu.

V Česku zatím nespokojenost s cenami bytů nemá podobu celostátní generální stávky. To ale neznamená, že problém není vážný. Pro domácnost, která každý měsíc odevzdá podstatnou část příjmu za nájem, nebo pro mladý pár, který si ani po letech práce nemůže dovolit vlastní byt, není rozhodující, zda ceny rostou o několik procent rychleji ve Španělsku, nebo v Praze. Rozhodující je, zda se jim podaří vytvořit domov, ve kterém mohou plánovat budoucnost.

Pokud se bydlení postupně stane výsadou těch, kteří už nějaký majetek vlastní nebo ho zdědí, bude se rozdíl mezi generacemi dál prohlubovat. Španělé už dali politikům hlasitě najevo, že takovou situaci nechtějí přijmout. V Česku by bylo rozumné hledat řešení dřív, než podobná nespokojenost přeroste v otevřenou společenskou krizi.

(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: x)


Zdroje: 1. www.theguardian.com/world/2026/nov/11/spain-general-strike-housing-costs; 2. https://www.reuters.com/business/world-at-work/workers-across-spain-stage-first-general-strike-14-years-anger-over-housing-2026-11-11/; 3. apnews.com/article/spain-housing-measures-pedro-sanchez-election



Obáváte se, že Rusko v nejbližších měsících podnikne agresivní akci proti některé ze zemí NATO?

Ano
transparent.gif transparent.gif
32%
Ne
transparent.gif transparent.gif
37%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
31%

Kurzy

0.00 
0.00 
0.00 
0.00 
0.00 

Akcie

AVAST
206
COLT CZ GROUP SE
606
ČEZ
878
ERSTE GROUP BANK A
1254
KOFOLA CS
332
KOMERČNÍ BANKA
814
MONETA MONEY BANK
115.4
PHILIP MORRIS ČR A
16000
PHOTON ENERGY
33
PILULKA LÉKÁRNY
154
VIG
774
GEN DIGITAL
630
PRIMOCO UAV SE
890
GEVORKYAN
256