Německá energetická politika předvádí pozoruhodný obrat. Vláda kancléře Friedricha Merze od ledna zrušila poplatek za skladování plynu a občanům slibovala úlevu od drahých energií. Nyní ministerstvo hospodářství připravuje nový poplatek, z něhož chce financovat strategickou plynovou rezervu. Berlín tak nejprve jednu zátěž odstranil, aby necelý rok poté představil další.

Podle návrhu zákona, který 13. října získaly agentury Reuters a dpa, má Německo vytvořit rezervu o objemu 24 terawatthodin plynu. Náklady na její vybudování a provoz mají během prvních deseti let dosáhnout až 3,08 miliardy eur, tedy přibližně 75 miliard korun. Roční náklady návrh odhaduje na 247 až 308 milionů eur. Přibližně 60 procent mají zaplatit průmysloví odběratelé, zbývajících 40 procent domácnosti a ostatní podnikatelé. Pro běžnou německou domácnost by nový poplatek znamenal 3,77 až 7,20 eura ročně, tedy přibližně 92 až 176 korun.

Jednotlivé domácnosti sice nezaplatí vysokou částku, ale pro německý průmysl představuje návrh další povinný náklad v době, kdy už nyní zápasí s drahými energiemi a rostoucí mezinárodní konkurencí. Ministerstvo hospodářství vedené Katherinou Reicheovou obhajuje novou rezervu potřebou zajistit dodávky plynu při mimořádných krizích. Počítá se se sabotáží, poškozením kritické infrastruktury nebo náhlým přerušením dovozu.


Bezpečnostní význam podobné rezervy je zřejmý. Evropa už zažila, jak nebezpečná může být závislost na dovážených energiích. Otázkou však zůstává, proč má právě německý průmysl nést většinu nákladů státem organizované strategické pojistky. Německo přitom nepotřebuje pouze bezpečné dodávky. Potřebuje také energie za ceny, při kterých dokážou jeho podniky konkurovat výrobcům ze Spojených států a Asie. A nový poplatek cenu samotného plynu nesníží.

Berlín sliboval levnější energie. Nyní přichází další poplatek

Politicky nejcitlivější je rozpor mezi dosavadními sliby vlády a novým návrhem. Od 1. ledna 2026 Německo zrušilo dosavadní poplatek za skladování plynu. Jeho financování převzal stát a vláda oznámila úlevu pro domácnosti i podniky přesahující tři miliardy eur. Opatření mělo snížit energetické náklady a podpořit konkurenceschopnost německého hospodářství.

Nyní stejné ministerstvo přichází s novým příspěvkem na bezpečnost zásobování. Nejde o totožný poplatek ani o prosté obnovení předchozího systému. Rozdílný je účel, výše i způsob využití peněz. Pro odběratele však vzniká další povinná platba.


Přitom evropské velkoobchodní ceny plynu letos podle Reuters vzrostly o více než 150 procent. Výpadky dodávek LNG z Blízkého východu a narušení dopravy Hormuzským průlivem zvýšily konkurenci o dostupné dodávky. Analytici očekávají, že evropské zásobníky budou na začátku listopadu naplněny pouze na 75 až 78 procent, výrazně pod dlouhodobým průměrem. Vysoké ceny přitom mohou přetrvat i během roku 2027.

Německá vláda se tak dostává do nepříjemné situace. Chce obnovit hospodářský růst a podporovat průmysl, současně však připravuje další energetické náklady právě pro podniky, jejichž konkurenceschopnost se snaží zlepšit. Německé rozhodnutí má význam také pro Českou republiku. Oba plynové trhy jsou úzce propojené a německá infrastruktura představuje hlavní západní vstupní cestu plynu do české přepravní soustavy.

Německo mění pravidla, Česko musí sledovat důsledky


Pro český trh je důležitá především otázka, jak bude Německo strategickou rezervu vytvářet, kdy bude plyn nakupovat a zda tím může ovlivnit poptávku a ceny ve střední Evropě. Pokud by Berlín pořizoval významné objemy plynu v době napjatého trhu, mohl by vytvářet další tlak na velkoobchodní ceny. Naopak dobře nastavená rezerva by mohla při vážném výpadku přispět ke stabilitě širšího regionu. Konkrétní dopady zatím bez konečné podoby systému nelze vyčíslit. Evropský energetický trh navíc není souborem izolovaných národních ekonomik. Rozhodnutí jeho největšího účastníka mohou ovlivňovat obchodní strategie, přepravní kapacity i ceny v sousedních zemích.

Německo dnes potřebuje přesvědčit vlastní občany a průmysl, že další miliardy za energetickou bezpečnost nejsou pouze pokračováním drahé krizové politiky. Strategická rezerva může být oprávněným bezpečnostním opatřením, ale sama neodstraní vysoké ceny ani závislost na zahraničních dodávkách. Berlín proto musí vysvětlit, proč jednu platbu zrušil, aby připravil další, a především prokázat, že za desítky miliard korun skutečně získá odpovídající ochranu. Jinak hrozí, že se další účet za energetickou bezpečnost stane jen novou položkou v nákladech už tak zatíženého evropského hospodářství.



Zdroje: 1. WirtschaftsWoche / dpa – Ministerstvo hospodářství připravuje plynovou rezervu financovanou poplatkem⁠; 2. Německá spolková vláda – Zrušení poplatku za skladování plynu od ledna 2026⁠; 3. Reuters – Germany to fund new emergency gas reserve via consumer levy, 13. října 2026⁠; 4. Europe set for another year of high gas prices as reserves hit lows, 12. října 2026⁠