Protože však ČSSD tehdy megalomanskou volební kampaní katastrofálně zadlužil, volil raději dobrovolný odchod z ČSSD, než aby čekal na svoji nevyhnutelnou politickou popravu.

Nyní je Jiří Paroubek v zoufalé situaci a v zoufalství lidé udělají cokoli, jen aby přežili. V tomto případě mám na mysli politické přežití (o finanční přežití není potřeba mít strach, protože J. Paroubek je jedním z nejúspěšnějších spisovatelů v ČR a možná i Evropě). Paroubkovo zoufalství prohlubují předvolební průzkumy, které mu zatím dávají prakticky nulovou šanci uspět a vrátit se do politiky, byť regionální. Rozhodnul se proto přitvrdit, víc urážet politické soupeře, víc lhát lidem, víc manipulovat s fakty. Jeho nejmilejší a nepostradatelná droga – moc – se mu totiž vzdaluje.

Pane Paroubku, ve své touze po moci nenávistně lžete občanům Ústeckého kraje a všechny pouze urážíte. Měl byste lidem spíše nabídnout reálná a smysluplná řešení pro jejich každodenní problémy, stejně, jako to dělá ČSSD.

Jana Vaňhová