Svátek má: Nataša

Zprávy

Velikost textu:

Západní média: Odmítnutí vojenské podpory Ukrajině, nejasné sankce

Západní média: Odmítnutí vojenské podpory Ukrajině, nejasné sankce

Lídři Spojených států a Ruska se pokusili „vytvořit základ“ pro nadcházející lednová bezpečnostní jednání a ponechali příležitost k uvolnění, včetně ukrajinské otázky.

Z videorozhovoru mezi Joe Bidenem a Vladimirfem Putinem
3. ledna 2022 - 09:01
 
Některé transakce, včetně těch neveřejných, nejsou vyloučeny. Tento závěr učinila západní média po telefonickém rozhovoru mezi Putinem a Bidenem v předvečer Nového roku.

Jak poznamenává americký list Wall Street Journal, během rozhovoru se Putin a Biden navzájem varovali před „možností nebezpečného zhoršení vztahů“, ale ponechali si otevřenou příležitost pro „diplomatické řešení situace kolem Ukrajiny“.

The New York Times píše, že zástupci americké vlády odmítli diskutovat o podstatě jednání, neboť prohlašují, že „na rozdíl od Rusů nebudou vést dialog na veřejnosti“.

Podle CNN budou budoucí jednání zahrnovat jednání o strategickém dialogu na úrovni ministerstva zahraničí 10. ledna, jednání Rady Rusko-NATO 12. ledna a multilaterální jednání na místě OBSE o den později.

„Putin využívá Bidena“

Podle New York Times Putin jedná z pozice síly, jak ukázala situace na Krymu v roce 2014. Ruský vůdce je si podle deníku „jistý“, že Spojené státy a jejich spojenci v NATO nepoužijí své síly k „provedení úkolu odrazit“ v případě eskalace.

Politico spekulovalo, že by Putin mohl využít Bidena ve svůj prospěch.

Evropská média se přitom více zabývají otázkou cen plynu v Evropě a také plány na rusko-běloruská vojenská cvičení.

Podle listu Le Monde prezidenti Ruska a Spojených států během rozhovoru diskutovali o „architektuře“ evropské bezpečnosti, ale „bez velkého pokroku“. Ve stejné době, poznamenávají noviny, rozhovor vedoucích „zahájil nový diplomatický cyklus“, protože byl zaměřen na „zmírnění napětí nevídaného od konce studené války“.

V prezidentském dialogu, který „zahájila země usilující o obnovení statusu supervelmoci na stejné úrovni jako Spojené státy“, je hledání symetrie „provázeno snahou o marginalizaci Evropanů,“ uvedl Le Monde.

Financial Times poznamenávají, že rozhovor mezi oběma vůdci se odehrál na pozadí „sporů o roli Ruska při růstu cen plynu v Evropě“, které se pohybují kolem tisíce dolarů za tisíc metrů krychlových. Řada evropských politiků obviňuje Gazprom, že odmítá dodat další objemy paliva, aby mohl co nejdříve spustit Nord Stream 2.

The Times poznamenal, že rozhovor mezi Putinem a Bidenem se odehrál krátce poté, co Moskva a Minsk oznámily plány na pořádání společných cvičení. Noviny poznamenaly, že z Kyjeva je to k hranici s Běloruskem co by kamenem dohodil.

Putinova výhoda

Jak píše John Herbst, ředitel Eurasijského centra Atlantické rady a bývalý americký velvyslanec na Ukrajině ve svém sloupku Hill, Putin z telefonátu s Bidenem získal přesně to, co chtěl.

„Putin má výhodu. I když si Bidenův tým uvědomuje potřebu zabránit úplné ruské invazi na Ukrajinu, snaží se také o vytvoření „stabilního a předvídatelného“ vztahu s Moskvou, a to navzdory jejím neustálým provokacím. To bylo evidentní ve Washingtonu slabá reakce na probíhající ruské kybernetické útoky na jaře a na podzim, což je v rozporu s červenou linií vyznačenou Bidenem na summitu v Ženevě s Putinem a během následného telefonického rozhovoru v červenci, “ vysvětluje článek.

Osobní setkání s Bidenem v červnu loňského roku, stejně jako dva telefonické rozhovory s ním v prosinci, píše Hill, jsou „dárkem pro Putina, který miluje být na velkém pódiu s Amerikou, ale co je důležitější, dávají mu příležitost ocenit Bidenovu připravenost odolat agresi Kremlu a trvat na ústupcích ze strany Washingtonu".

Bidenův tým doufá, že relativně pozitivní popis rozhovorů ze strany Moskvy znamená, že krize dosáhla svého vrcholu, a může počítat s tím, že se ruské jednotky stahují od hranic.

„Putin se rozhodl uvolnit tlak tímto telefonickým rozhovorem a počkat na výsledky prvního týdne jednání. Je nepravděpodobné, že by předtím v Rusku došlo k výrazné deeskalaci," uzavírá Herbst.

Tom Nichols z Atlantiku píše, že Biden (a dokonce i Trump a Obama) by měli v dialogu s Putinem více prostoru pro manévrování, kdyby NATO nezačalo hovořit o možném členství Ukrajiny a Gruzie v NATO už v roce 2008.

Bloomberg si všímá mírnější rétoriky spolu s vyhlídkou na pokračování rozhovorů tento měsíc, což pomůže zmírnit napětí v regionu.



Co lze očekávat od Ukrajiny

Západní média si všímají nejistoty pozice Spojených států, které se nechystají ani bojovat za Ukrajinu, ani uplatňovat vážné sankce proti Rusku (pouze jimi vyhrožují).

„Moskva věří, že má strategickou iniciativu vůči Ukrajině. Toto vnímání je téměř jistě podpořeno Bidenovým odmítnutím poskytnout Ukrajině dodatečnou vojenskou podporu a neschopností Západu definovat konkrétní sankce, které by mohly následovat po jakémkoli ruském útoku. Vzhledem k tomu, že toto není jasné, Putin bude věřit, že dokáže oddělit USA a ty spojence v NATO, jako jsou pobaltské státy a Polsko, kteří budou prosazovat vážné sankce v případě invaze (sankce proti ruskému exportu energie a korporátním klientům na Západě), a další spojence, jako je Francie, Německo a Itálie, které budou usilovat o měkčí sankce, které nebudou mít vliv na energetický nebo finanční sektor,“ píše Bloomberg.

Jiní nevylučují tajné obchody na Ukrajině.

Biden „usmiřuje“ Putina z dlouhodobého hlediska – buď postoupením východní Ukrajiny, nebo obnovením minských dohod, řekl geopolitický expert Brandon Weichert v rozhovoru pro Sun.

Jinak se podle experta Putin pokusí „sežrat“ bývalá území Sovětského svazu, což „nevyhnutelně povede ke třetí světové válce“.

Spojené státy ujišťují, že se nechystají za jejich zády rozhodovat o osudu Ukrajiny a dalších východoevropských zemí.

Jak však napsal Observer, východoevropští politici pociťují slabost Spojených států a obávají se zejména Bidenových tvrzení, že USA jsou připraveny řešit „ruské obavy ohledně NATO“, stejně jako Putinův požadavek na „okamžité“ ústupky z minulého týdne.

(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)