Zprávy

Velikost textu:

Ukrajinský velvyslanec předpovídá ruský test proti státu NATO

Rusko by nepotřebovalo velkou invazi na člena NATO, aby celou Alianci podrobilo co nejtěžší zkoušce – stačilo by obsadit pohraniční město na pouhých 48 hodin a čekat na reakci Západu, tvrdí bývalý velvyslanec Ukrajiny v USA Valerij Čalij.

Valerij Čalij, bývalý velvyslanec Ukrajiny v USA

30.srpen 2026 - 03:20

Pro ukrajinskou televizi NTA Čalij představil tři možné směry další ruské eskalace: Testování taktických jaderných zbraní, omezenou vojenskou operaci proti členovi NATO nebo ještě silnější eskalaci války na Ukrajině. Podle jeho hodnocení je v současné době nejpravděpodobnější třetí scénář.

„To jim stačí na to, aby město udrželi 48 hodin."

Nejnebezpečnější část jeho hodnocení se týká možnosti přímého testu NATO .

Čalij se domnívá, že v příštím roce až roce a půl by Rusko mohlo shromáždit dostatečně silnou vojenskou skupinu, která by kryla velkou provokaci nebo i skutečný, ale striktně omezený útok na člena Aliance.

„Nemyslím na scénář jako na Ukrajině – překročení hranic a přesun směrem k hlavnímu městu. Stačilo by jim, kdyby na 48 hodin dostali pod kontrolu nějaké pohraniční město a ukázali tak, zda NATO dokáže reagovat,“ řekl Čalij.

Jako možnou oblast takového útoku zmiňuje Baltské moře.

„Kdyby šlo o útok na Estonsko, Lotyšsko... NATO prozatím není připravené,“ tvrdí bývalý ukrajinský velvyslanec.

Jeho tezí není, že by se Moskva takovou operací snažila dobýt celou zemi. Cíl by podle jeho hodnocení byl zcela jiný – vytvořit situaci, v níž by se v reálném čase ukázalo, zda je NATO politicky a vojensky schopné okamžitě zavést kolektivní obranu, když je útok omezený, rychlý a provedený tak, aby spojence postavil před dilema, jak daleko by měli zajít.

Čalij se o podobném scénáři zmiňuje již delší dobu. V červencovém rozhovoru uvedl, že Rusko by mohlo pro krátkodobý průnik, který by trval pouhých 48 hodin, použít bezpilotní a pozemní robotické systémy, stejně jako sabotážní skupiny. Jako potenciální krizová místa zmínil oblast Narvy v Estonsku a Suwalki koridor mezi Polskem a Litvou.

První scénář – jaderný test

Před možným úderem na území NATO Čalij uvádí další možnost, kterou má Moskva k dispozici – demonstrační testování taktických jaderných zbraní.

„Mají za sebou tři období eskalace a je vidět, že se k eskalaci směřují. Prvním je testování taktických jaderných zbraní,“ řekl.

Zdůraznil však, že podle informací, které má k dispozici, Rusko dosud takový test neprovedlo.

Takový krok by automaticky neznamenal použití jaderných zbraní v boji, ale představoval by radikální zvýšení sázek a politický vzkaz Západu, že Moskva chce jaderný faktor vrátit do samého centra krize.

Za nejpravděpodobnější považuje třetí scénář.

Čalij stále odhaduje, že Moskva spíše zvolí třetí možnost – ještě silnější eskalaci války na Ukrajině.

„Třetí variantou, kterou bohužel s největší pravděpodobností použijí, je ještě větší eskalace na Ukrajině,“ řekl.

Ale právě zde, podle jeho slov, vzniká paradox.

Není přesvědčen, že by vedení Bílého domu a CIA v současné době nejvíce znepokojovala možnost další eskalace války na Ukrajině. Čalij se domnívá, že ukrajinská fronta, jakkoli nebezpečná může být, je pro americké i mezinárodní pozorovatele stále známým typem konfliktu.

„Situace na Ukrajině je jim víceméně jasná. Není jim jasné, co dalšího Putin udělá. Myslím, že právě proto se vedou rozhovory,“ řekl Čalij.

Účel Ratcliffovy návštěvy Ruska zůstává utajen

Ředitel CIA jel do Moskvy právě kvůli NATO

Jeho slova přicházejí krátce po neobvyklé návštěvě ředitele CIA Johna Ratcliffa v Moskvě.

List Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené s obsahem rozhovoru oznámil, že Ratcliffe byl do ruské metropole vyslán právě proto, aby Moskvě předal varování, aby neútočila na členy NATO. Návštěva následovala po nových odhadech amerických zpravodajských služeb, že ruský prezident Vladimir Putin by se mohl pokusit zastavit odhodlání Aliance omezenou vojenskou akcí proti jednomu z jejích členů.

Stanice CBS rovněž uvedla, že Ratcliffe varoval ruské představitele před možnými kroky proti NATO, zejména v době, kdy americké složky zvažují scénáře provokací, kybernetických útoků, hybridních operací nebo jiných kroků, které by byly dostatečně závažné na to, aby prověřily Západ, ale zároveň by nevypadaly jako začátek klasické velké války.

Americký prezident Donald Trump však tyto obavy veřejně bagatelizoval a prohlásil, že nevěří, že by Putin zaútočil na NATO. Kreml zprávy o účelu Ratcliffovy návštěvy odmítl jako poplašné historky, které podle Moskvy nemají žádnou souvislost s realitou.

(rp,prvnizpravy.cz,informer,foto:arch.)