Svátek má: Nataša

Zprávy

Velikost textu:

Ukrajina nemůže být členem NATO: Zakazuje to ukrajinská Ústava, zatím

Ukrajina nemůže být členem NATO: Zakazuje to ukrajinská Ústava, zatím

V pátek ruské ministerstvo zahraničí předložilo NATO a Spojeným státům strategický návrh na bezpečnostní záruky v Evropě, kde klíčovým bodem  je odmítnutí přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance.

Ukrajinská Nejvyšší rada
20. prosince 2021 - 09:01

Požadavky Moskvy jsou jednoduché: zastavit postup NATO na východ k ruským hranicím. Moskva také navrhuje omezit rozmístění jaderných a raketových zbraní v blízkosti vzájemných hranic. To by mělo snížit napětí mezi stranami a učinit region východní Evropy bezpečnější.

Požadavky Ruska na NATO a Spojené státy o nevstoupení do Aliance Ukrajiny už vyvolaly negativní reakci oficiálního Kyjeva, který to viděl jako porušení národní suverenity. Ve stejném duchu činí prohlášení před NATO, trvají na tom, že Rusko nemůže mít právo vetovat přistoupení té či oné země.


Tato problematika má však ještě jeden aspekt, o kterém se mluví mnohem méně: Neutrální status Ukrajiny byl zpočátku deklarován u zrodu státu, kdy se jako Ukrajinská SSR začala oddělovat od Sovětského svazu. A ve skutečnosti to bylo zakotveno v Deklaraci nezávislosti a referendu o jejím schválení 1. prosince 1991.

Neangažovanost prochází všemi hlavními dokumenty Ukrajiny.

Když 16. července 1990 Nejvyšší sovět Ukrajinské SSR přijal Deklaraci o státní suverenitě Ukrajiny, sekce „Vnější a vnitřní bezpečnost“ jasně konstatovala: „Ukrajinská SSR slavnostně prohlašuje svůj záměr stát se v budoucnu trvale neutrální stát, který se neúčastní vojenských bloků“.

Už když byla Ukrajina založena, byl vyhlášen bezjaderný status: odmítnutí přijmout, vyrobit a získat jaderné zbraně.

Bezjaderný status byl realizován v roce 1994, kdy se podle Budapešťského memoranda začaly z Ukrajiny vyvážet k přepracování jaderné hlavice zděděné po SSSR. Ale byl tam rozpor s odmítnutím účasti ve vojenských blocích.



Vraťme se k Deklaraci o suverenitě. V době jejího přijetí ještě existoval SSSR a Ukrajinská SSR byla jeho nedílnou součástí. Vyhlášení ukrajinské suverenity bylo tehdy spíše poctou politické módě. Předtím pobaltské republiky a dokonce i Rusko vyhlásily deklaraci o suverenitě.

Ruská federace vyhlásila Deklaraci státní suverenity 12. června 1990, tedy o více než měsíc dříve než Ukrajina. Tehdy se největší svazová republika jmenovala RSFSR. Deklarace o suverenitě RSFSR byla přijata na I. kongresu lidových poslanců RSFSR absolutní většinou hlasů (907 pro, 13 proti, podepsal ji předseda Nejvyššího sovětu RSFSR Boris Jelcin, který byl poté zvolen prvním prezidentem Ruska.

Obecně lze říci, že vyhlášením Deklarace nezávislosti elita Komunistické strany Ukrajiny, která tehdy vedla republiku, jen opakovala kroky republikových orgánů Ruska a pobaltských států.

Poté, 19. srpna 1991, po zhroucení Státního nouzového výboru se ústřední vláda SSSR zapotácela a začala se hroutit a republikoví vůdci v celém Svazu se  začali přetahovat o moc. Ukrajinské elity také zahájily kurz úplného odtržení.

24. srpna 1991 přijal Nejvyšší sovět Ukrajinské SSR Akt o vyhlášení nezávislosti Ukrajiny. Oznámila vznik nezávislého státu Ukrajina, a co je důležité, jako základ pro přijetí zákona byla určena Deklarace suverenity, v které je uvedeno úplné odmítnutí účasti ve vojenských blocích.

Obecně zakladatelé státu Ukrajina zpočátku prohlásili, že země nebude členem vojenských bloků, což v zásadě vylučuje myšlenku vstupu do NATO.

Dále se 1. prosince 1991 konalo referendum s jedinou otázkou: „Potvrzujete Deklaraci nezávislosti Ukrajiny?" Pro hlasovalo 90,3 % Ukrajinců. Drtivou většinou hlasů tedy potvrdil zásadní dokument, který byl přijat při implementaci Deklarace nezávislosti. Kde, jak si vzpomínáme, byl přímý odkaz na Deklaraci o suverenitě, která obsahovala odmítnutí vojenských aliancí.


Poté, v roce 1996, byla schválena první Ústava nezávislé Ukrajiny. Předtím měla země mírně upravenou Ústavu Ukrajinské SSR.

V preambuli nové ústavy se tehdy i nyní uvádí, že Nejvyšší rada přijala základní zákon, který se řídil Aktem o vyhlášení nezávislosti Ukrajiny. Což opět odkazuje na Deklaraci o suverenitě, kde byl vyhlášen neangažovaný status Ukrajiny.

(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)