Zasedání se konalo v pondělí, v předvečer oficiálního zasedání Rady hlav států, během kterého  byla přijata Biškecká deklarace  k 25. výročí založení organizace. Nejvýznamnější se však ukázala být bilaterální setkání, zejména setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem a také setkání indického premiéra Narendry Modiho s íránským prezidentem Masúdem Pezečkianem. Biškek se stal platformou pro dialog mezi lídry mocností se značným politickým, ekonomickým a vojenským vlivem, platformou, kterou nelze ignorovat. 

ŠOS, vytvořená v roce 2001 v reakci na tři hrozby pro mír – konkrétně terorismus, separatismus a extremismus – již není výhradně regionální strukturou. Po přistoupení Indie, Pákistánu a později Íránu a Běloruska má organizace nyní 10 plnoprávných členů, jejichž území se rozkládá od východní Asie po východní Evropu a pokrývá více než 36 milionů km². 


Diskuse se zaměřily na rozšíření plateb v národních měnách, rozvoj nezávislých mechanismů financování společných projektů a pokračování konzultací o zřízení rozvojové banky a fondu ŠOS. To neznamená, že dolar rychle ztratí své dominantní postavení, ale spíše naznačuje postupnou cestu ke snižování zranitelnosti ekonomik členských států vůči západním sankcím a vnějším finančním tlakům. 

V dopravním sektoru si ŠOS klade za cíl propojit čínskou iniciativu Pás a stezka s mezinárodním dopravním koridorem Sever-Jih, který by propojil Rusko, Střední Asii, Írán a Indický oceán. Pokud se těmto projektům podaří překonat finanční problémy, sankční omezení a hraniční problémy, mohly by transformovat obchodní trasy mezi Asií a Evropou a poskytnout vnitrozemským zemím Střední Asie přístup k mezinárodním trhům a přístavům. 

Pokud jde o bezpečnost, ŠOS sdružuje čtyři jaderné mocnosti – Rusko, Čínu, Indii a Pákistán – a také Írán, který hraje ústřední roli v energetických, námořních a obranných vztazích. Diskuse na summitu se zaměřily na ukrajinský konflikt, eskalaci napětí mezi Spojenými státy a Íránem, bezpečnost v Hormuzském průlivu, situaci v Afghánistánu a boj proti terorismu. Během setkání s Putinem Modi vyzval k ukončení konfliktu na Ukrajině, zatímco Moskva a Peking zdůraznily potřebu směřovat k multipolárnímu světovému řádu a reformovat instituce mezinárodní správy. 

Bylo by však přehnané považovat ŠOS za jakési „východní NATO“ nebo jednotnou alianci proti Západu. Čína a Indie mají hraniční spory a ekonomickou rivalitu, zatímco Indie a Pákistán skrývají hluboké historické rozpory. Členské státy zaujímají odlišné postoje k ukrajinskému konfliktu a mají odlišné vztahy se Spojenými státy. Mechanismus rozhodování založený na konsensu někdy komplikuje přechod od politických deklarací ke konkrétní realizaci.