Svátek má: Zbyněk

Zprávy

Velikost textu:

Korona-hnus: Selhání EU v přímém přenosu

Korona-hnus: Selhání EU v přímém přenosu

Ještě v průběhu roku 2020 nikdo netušil, že kvůli novému koronaviru koncem ledna 2021 zažijeme v EU velký povyk při prvních problémech s očkováním. Byli jsme kvůli očkování před pár dny svědky agresivního jednání politiků a byrokratů EU.

Ilustrační foto
3. února 2021 - 08:20

Byla to nepříjemná připomínka, že lidé se chovají stále stejně jako ve starověku: Zájem naší rodiny, kmene či klanu je nade vše, aneb silnější bere vše, uvádí v komentáři František Roček.

Co se stalo mimořádného?
Je dnes již notoricky známo, že v lednu 2021 politici i mediální komentátoři zpívali o nadějném boji s koronavirem pomocí očkování. Ale hned v průběhu ledna 2020 se projevil nedostatek dodávek vakcín proti covidu-19 od Pfizer/BioNTech. Kromě toho AstraZeneca dodá EU v 1. čtvrtletí jen asi polovinu slíbených dávek vakcíny. Země EU kvůli problémům s dodávkami přestávaly krátkodobě očkovat první dávkou vakcíny, aby včas podaly druhou dávku.

Problémy s dodávkami vakcíny zvýšily napětí mezi EU a Británií, protože Brusel tlačil na to, aby AstraZeneca nahradila výpadek produkce v EU vakcínami vyráběnými v Británii. Proti tomu se Britové postavili.

Tehdy se projevilo u politiků a byrokratů EU archetypální chování lidí, kteří od pravěku preferují své osobní a skupinové cíle, aby lépe přežili do zítřejšího dne. Aneb silnější bere vše.



Boj o moc čili boj o vakcíny

Aby si EU zajistila co nejvíce vakcín, koncem ledna 2021 Brusel aktivoval jedno ustanovení dohody o brexitu (článek 16), a v jeho rámci chtěl zavést pohraniční kontroly na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, aby se z Irské republiky nedostaly do Severního Irska žádné vakcíny. To vyvolalo vztek u irské i britské vlády a premiérka Severního Irska Arlene Fosterová to nazvala "neuvěřitelným aktem nepřátelství". Dodala, že to byl "opovrženíhodný" krok.

Nakonec se podivíni z EU vzpamatovali. V noci 29. 1. 2021 Evropská komise hrozbu, že bude blokovat severoirskou hranici, stáhla. Ale vše zlé již bylo vyřčeno. EU byla ochotná ve svůj prospěch zadržet vakcíny určené jiným.

Ze strany EU to znamená civilizační selhání v přímém přenosu. Kritiku EU nejlépe vystihuje článek „Začíná světová válka o vakcínu. A prvotní „výstřel“ v ní má na svědomí EU“ z 31. 1. 2021 (kurzy.cz/zprávy) od Lukáše Kovandy (Národní ekonomická rada vlády -NERV, hlavní ekonom Trinity Bank):
„… Brusel se pro omezení vývozu rozhodl na základě svého selhání s centralizovaným zajištěním dostatečného množství vakcíny. V uplynulých dnech se rozhořel jeho spor s britsko-švédskou farmaceutickou společností AstraZeneca. Evropská unie smlouvu o dodávce vakcín této firmy podepsala se zhruba tříměsíčním zpožděním po Británii, a navíc ještě zřejmě ještě ve špatném znění (nebyl například závazně stanoven harmonogram dodávek).
… Londýn tak slaví politický úspěch, neboť Británie má proočkován mnohonásobně vyšší podíl populace než Evropská unie. …situace ve své podstatě ilustruje, že soustátí typu EU naráží na své limity a že národní státy mohou být tváří v tvář nenadálým problémům daleko akceschopnější. Zdá se, že integrace EU, resp. centralizace zašla příliš daleko.

V čele národních států totiž stojí politici, kteří ve volbách skládají účty svému vlastnímu obyvatelstvu. Pokud nebudou úspěšní, nebudou zvolení. V Bruselu však rozhodují činovníci Evropské komise a další byrokrati, kteří přímo voličům účty neskládají. Chybí jim tedy základní politické instinkty. Nejsou v každodenním kontaktu s voliči, s řadovým občanem, protože nemají žádnou motivaci v takovém kontaktu být.
… Nyní se tedy Brusel snaží průšvih nepravit. Jenže tím popírá sám sebe. Rád se stylizuje do role ochránce globalizovaného volného trhu. Dlouhá léta oprávněně kritizoval obchodní politiku americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa pro její zavádění cel a celkovou ekonomickou konfrontaci. Brusel také nelibě nesl údajný britský nacionalismus…
… Jenže nyní je to právě Brusel, který se zákazem vývozu vakcín uchyluje ke specifické podobě nacionalismu a ochranářství. Činí tak v křeči ze svého vlastního selhání… Evropská unie tak dlouho odmítala nacionalismus, až mu nyní v nejhorším možném okamžiku, ve zvláště vypjaté situaci, kdy jde o život a o smrt, podléhá se vším všudy…“


Obhajoba eurobyrokratů

Kovanda má pravdu, ale musíme brát také v úvahu širší kontext: Koronavirus SARS-CoV-2 se stal momentálním mediálním středobodem lidské civilizace. Proto například ve dvou dnech 29. a 30 ledna 2021 na webu jednoho britského deníku  aktuální zpravodajství o koronaviru obsahovalo nejméně 70 000 slov.

Strategie očkování v EU je v zásadě správná, ale je „pronásledována“ těmito faktory:
  1. Byly podepsány smlouvy s potenciálními výrobci, že dodají vakcínu, pokud se jim skutečně podaří vakcínu vyrobit. Proto nebylo možné stanovit pevné harmonogramy dodávek.
  2. Politici a média berou očkování jako sportovní výkon – srovnávají mnohdy neporovnatelné údaje. Tím zkreslují obraz úsilí o očkování obyvatelstva. Např. v hloupém komentáři z 31. 1. 2021 „EU zase za vše může. A všechno dělá špatně. Ale pořád líp než my“ pro Deník Luboš Palata napsal o vakcinaci v Rusku a Číně: „daly dávku jen asi procentu obyvatel, což je jen polovina podílu v Česku…“ Takže, podle Palaty jsme, pokud to bereme na procenta, více očkovali než v Rusku a Číně. Jenže, Palata zapomněl porovnat kolik lidí představuje 1 procento v ČR a kolik u Rusů a Číňanů. To je od Palaty hloupá dezinformace.
  3. Vládní úředníci a byrokraté v euro-státech, i v byrokratickém doupěti EU, jsou ovlivňováni politickými tlaky. Proto nebyl zájem o testování vakcín z Ruska a z Číny. Přitom ve vědecky recenzovaných (peer-reviewed) testech 3. fáze se ukázalo, že ruská vakcína Sputnik V má účinnost 91,6 procent, informuje britský akademický lékařský časopis The Lancet. Vedle vakcín Pfizer a Moderna je to již třetí vakcína účinnější než 90 procent.
  4. Pomalé schvalování vakcín na celounijní úrovni je sice chvályhodně důkladné, ale zpozdilo zahájení očkování. Výhodu získaly státy odebírající od výrobců očkovací látky dříve než EU. Proto Velká Británie si sama prověřila a schválila vakcínu, na které se podíleli vědci z Oxfordu ve spolupráci s anglo-švédskou firmou AstraZeneca.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)