Svátek má: Zbyšek

Zprávy

Velikost textu:

Kdo chce zemřít pro Kyjev?

Kdo chce zemřít pro Kyjev?

Říkají nám všemi postředky, na všech hlukostrojích, ve všech světlíkách k vymývání mozků: „diktátor“ Putin chce válku, vyhrožuje nám, chystá se napadnout Ukrajinu, už se blíží troubení Američanů a jejich britských pudlíků, kteří evakuují své občany.

Ilustrační foto
26. ledna 2022 - 04:20

A NATO – vysláním 8.500 amerických vojáků – mává svými ručními zbraněmi, aby vyděsilo „medvěda“. Ale vystrašíte medvěda tím, že mu vyhrožujete kapesním nožem? NATO je válečná mašinérie, která nemá – od rozpuštění Varšavské smlouvy – žádný jiný účel, než sloužit výhradně zájmům finančníků a yankeeským nadnárodním společnostem v jejich touze po světové hegemonii a drancování planety. Dokážete si představit, k čemu může vést konflikt tváří v tvář mezi ruskými jednotkami a jednotkami NATO? Myslíte, že by to bylo jen pár šarvátek? Naivní a dokonce kecy: NATO a Rusko mají apokalyptický jaderný arzenál. A ani jeden z těch dvou protagonistů nechtějí v případě přímé konfrontace ztratit tvář, byť omezenou, co by se stalo? Rakety by letěly...

NATO, ozbrojené křídlo systému ekonomické a finanční nadvlády Spojených států v agónii kolapsu, vede svět do války tím, že podporuje chvástání bývalých zemí Východu, Polska, pobaltských zemí a Ukrajiny. Tyto hrozby vůči Rusku, co to znamená? Je to docela rozumné? A koho to chce vyděsit? Putina? Především ho to musí jemně rozesmát, protože mu to dává ospravedlnění pro jeho enormní úsilí o modernizaci své armády.

Ve skutečnosti z Ruska žádná hrozba Evropě nehrozí. Rusko není náš nepřítel! Politika Spojených států a jejich vazalských spojenců však má za cíl vytvořit dojem takové hrozby. Rozvoj základen NATO, rozšiřování její infrastruktury má posílit vliv Atlantické aliance v Evropě, donutit členské země souhlasit s dodatečnými výdaji na údržbu jednotek a nákup letadel bojové a další vojenské techniky pro armádu USA, pro americký vojensko-průmyslový komplex a vyvolat znepokojení mezi spojenci. Možná je čas rozpoznat tyto skutečnosti a čelit jim.

Nebuďme andělští. Putin není diktátor, ale vede svou zemi přinejmenším „autoritativním“ způsobem. Nezapomínejme ale na pokrok oproti SSSR. Demokracie se nevybuduje za den a Rusové, kteří přešli z diktatury carů do sovětské, nikdy nezažili demokracii západního typu. A pak si zameťte přede svými dveřmi, jaký obraz nabízí „demokracie“, která dala moc Trumpovi, Sarkozymu, Berlusconimu a která tvrdí, že demokracii vnucuje světu bombami?

Tento Putin, poprvé zvolený v roce 2000, pak převzal zemi v naprostém rozkladu, vypleněnou chamtivými oligarchy nalákanými Západem, zejména Yankeey nebo Němci, a delegujícím jim „experty“ obhajující ultraliberální terapii. Výsledek: Pokles ruského HDP téměř o polovinu v letech 1990 až 1998, zbídačení poloviny populace, vzrůst privatizací a monopolizace bohatství mafií. Byl to rozkvět loupeže oligarchů o veškeré bohatství této země, této země „řízené“ opilcem Jelcinem, loutkou Američanů. Bohatství  si pak ukryjí v daňových rájích a podnicích ve Spojených státech nebo v Evropě, kam odcházejí  žít.

Veškeré informace, kterými nás média, placená obchodníky s děly a betonem,   krmí, jsou předkládány systematicky z protiruského úhlu. Ať už pro Ukrajinu, Sýrii, nebo i ekonomickou situaci této země, její vztahy se světem.



Tato rusofobie není nová. Mezi Francouzi očividně pochází z prohry Napoleona. Pro Angličany pochází z britského imperialistického soupeření o ovládnutí Asie, kterému se postavila ruská moc. Pro Němce to pochází z jejich tvrzení o „životním prostoru na východě“, které se utopilo v Hitlerově hrozné porážce. Pokud jde o Američany, ti se obrátili proti svému protinacistickému spojenci, jakmile válku vyhráli (zejména Rusové!). Od té doby jejich strategie spočívala v obklíčení ruského území nepřátelskými vojenskými základnami v členských zemích NATO.

Rusofobie USA má dva aspekty: - ideologickou formu kolem tzv. obrany demokracie a lidských práv; - geopolitické soupeření, protože nemohou vystát jiné mocnosti, které se odvažují zpochybnit jejich „hegemonii“ a dělají vše, co je v jejich silách, aby Rusko vydávaly za mocnost nepřátelskou Evropě. Což ono není. A my Evropané, bezpáteřní, servilní a páchnoucí nevděkem, děláme ze sebe spoluviníky všech zločinů Spojených států pod záminkou „že nás zachránili v roce 45“, zapomínáme, že je to SSSR – tedy Rusové – kdo ztratil nejvíce životů, aby zachránil svět před nacistickým monstrem…

Znovuzvolený prezident největší země světa Vladimir-hrozný rozzuří protiruské štěňata svou popularitou. Proč je Putin populární? Protože učinil přítrž rozkladu země a ponížení způsobenému Rusku rozšířením NATO (zradilo sliby dané Gorbačovovi) nebo bombardováním Jugoslávie a okupací Kosova v roce 1999.


NATO obklopuje Rusko vojenskými základnami. Co by Spojené státy udělaly, kdyby Rusko zřídilo nepřátelské základny s raketami v dosahu území USA? Například ve Venezuele, na Haiti, v Chile, v Guatemale, v Mexiku, v Kanadě? To pocituje Rusko, které je v této situaci.

Politické vztahy se zhoršily s „barevnými revolucemi“, které podnítily Spojené státy v Gruzii a na Ukrajině, pokusy o integraci těchto pochodů z Ruska do NATO.

Vojenské obklíčení Ruska válečnými silami NATO ospravedlňuje Putinovy reakce jak na Krymu, tak na Ukrajině. Následovaly ekonomické útoky na Rusko prostřednictvím kolísání ceny ropy organizované Saúdskou Arábií a Spojenými státy, ekonomickými sankcemi a USA proti dokončení plynovodu. Nord Stream 2. Všechny tyto manévry se ukazují jako kontraproduktivní pro Rusko i Evropu. Ale ne příliš pro hlavního potížistu, Spojené státy…

Tyto sankce jsou vážnou geopolitickou chybou, protože tlačí Rusko do Asie a hlavně do Číny. Efekt vytěsnění ruského trhu pro evropské společnosti bude dlouhodobý. Nyní jsou Rusové velkým evropským lidem. Rusko bylo významným hráčem evropské politiky od konce 18. století. Jde o nepochopení role, kterou může pocit ponížení nebo zraněné důstojnosti sehrát v dějinách národů.


Přesto je Rusko evidentně evropské. Nemluvil De Gaulle o „Evropě od Atlantiku po Ural“? Je evropská podle geografie, populace, náboženství (náboženství), civilizace, historie. Co představují Američané, kteří „přešli přímo od barbarství k dekadenci a zapomněli na civilizaci“, ve vztahu k tomuto velkému národu, který dal světu spisovatele Puškina, Tolstého, Dostojevského, ale i hudebníky Borodina, Rimského-Korsakova, Musorgského, Rachmaninova , Čajkovskij, ale i Mendělejev, génius fyziky, který prováděl klasifikaci živlů přírody atd. atd.

Ve skutečnosti jim vadí, že jsou tím, čím už nejsou: Hrdou zemí, která si je vědoma své síly. Země, která stále věří ve vzdělání, ve znalosti, ve své instituce. Kdo věří ve svůj osud, když ten náš svěříme burzovním cenám, megalomanům z Gafamu a bankéřům z Wall Street, Frankfurtu a City.


(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)