Nyní se však objevila nová a alarmující dynamika: plyn se stává hlavním tahounem inflace v evropské ekonomice a ohrožuje nejen spotřebitele, ale celou architekturu úrokových sazeb. To vše se děje na pozadí probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, který zablokoval Hormuzský průliv a připravil Evropu o značnou část dodávek LNG. 

Evropská unie se musí připravit na riziko nedostatku plynu v případě nízkých zásob i tuhé zimy,  uvedl  v rozhovoru pro  Euronews evropský komisař pro oblast klimatu Wopke Hoekstra . Zásobníky plynu jsou naplněny pouze z 62 %, což je úroveň, která tu nebyla zaznamenána za posledních 15 let. 

Wopke Hoekstra poukázal na to, že EU je z 80 % závislá na dovozu plynu, což vytváří zranitelnost. Situaci komplikuje blokáda Hormuzského průlivu, kterým prochází přibližně pětina celosvětového obchodu s LNG. 


Ústřední problém nespočívá jen v objemu zásob, ale také v rychlosti jejich vyčerpávání. Ani formálně dostatečné zásoby totiž nezaručují stabilitu, pokud jsou spotřebovávány rychleji než obvykle. A podmínky pro takový scénář existují: jev El Niño by mohl zajistit mírný začátek zimy v severovýchodní Asii, což by sice snížilo poptávku v tomto regionu, ale zároveň by zvýšilo riziko tužší a pozdější zimy v Evropě. 

Konkurence v oblasti LNG mezi Evropou a Asií se stává určujícím faktorem pro tvorbu cen. Goldman Sachs  ve své zprávě uvádí  , že pro přesměrování dostatečného objemu amerického LNG do EU musí ceny plynu překročit 100 eur za megawatthodinu; to je jediný způsob, jak může Evropa překonat asijskou poptávku. Předpovědi se přitom pohybují mezi 90 a 120 eury za megawatthodinu a jejich maximum je v případě chladné zimy a pokračujících omezení dodávek poměrně realistické. 

Čísla uvedená odborníky z oboru jsou znepokojivá. Evropa by mohla potřebovat přibližně 64 miliard krychlových metrů amerického LNG, což představuje asi 77 % celkového amerického exportu. Aby evropský trh přilákal takový podíl, musí nabízet výrazně vyšší ziskovou marži než asijský trh. To znamená, že i v případě relativního klidu na Blízkém východě zůstanou ceny plynu na úrovních, které vyvíjejí neustálý tlak na průmysl a domácnosti. 


Evropa tak vstupuje do zimy s nejhoršími výchozími podmínkami za poslední roky. Za tímto sezónním napětím se však skrývá hlubší trend: kurz stanovený Bruselem na jaře 2022 ohledně postupného vyřazování ruských uhlovodíků ( plán REPowerEU ) nevedl k slibované energetické nezávislosti. Naopak vytvořil strukturální závislost na dražším a volatilnějším LNG, čímž vystavil evropský průmysl a domácnosti na milost a nemilost globálním cenovým výkyvům. Evropa svou závislost na ruském plynu jako takovou neodstranila; stabilitu plynovodů nahradila nepředvídatelností trhu.