Svátek má: Tereza

Sport

Velikost textu:

Cenu Dr. Václava Jíry za rok 2025 převzalo 47 fotbalových osobností

Cenu Dr. Václava Jíry za rok 2025 převzalo 47 fotbalových osobností

Fotbalová asociace ČR v úterý 13. října 2026 v Praze ocenila osobnosti, které se zasloužily o rozvoj českého fotbalu. Hlavní Cenu Dr. Václava Jíry za rok 2025 převzali  Miloslav Jenšík, Josef Mazura a Jan Štěrba. In memoriam byli oceněni Václav Andrejs a Luděk Mikloško.

Do pomyslné Síně slávy českého fotbalu vstoupilo 42 regionálních a 5 republikových nových držitelů ceny Dr. Jíry
13.říjen 2026 - 22:25

Do pomyslné Síně slávy českého fotbalu vstoupilo 42 regionálních a 5 republikových nových držitelů cen Dr. Jíry. Tentokrát narozdíl od předchozích let byli laureáti  výhradně muži. 

Ceny laureátům střídavě předávali předseda FAČR David Trunda, generální sekretář Stanislav Rýznar, místopředseda Zdeněk Grygera a členové Výkonného výboru FAČR.

Předávání ocenění vyplnily písničky zazpívané osmadvacetihlavým dětským pěveckým sborem Coropiccolo  vedeným sbormistryní Janou Galíkovou. Tou závěrečnou písničkou, která roztleskala oceněné fotbalisty a jejich doprovod,  byla jak jinak  než  Zelená je tráva. 



Hlavní Ceny Dr. Václava Jíry 2025


Miloslav Jenšík, nejstarší ze všech přítomných (* 1936) 

Mgr. Miloslav Jenšík je velice uznávaný sportovní publicista a historik. Byl u zrodu týdeníku GÓL v roce 1969, ve kterém však během normalizace nemohl publikovat pod svým jménem historické příběhy z obou nejpopulárnějších sportů, v nichž vycházel i z osobních setkání a rozhovorů s legendárními hráči či trenéry (Karel Pešek-Káďa, Oldřich Nejedlý, Josef Bican).

Po léta přináší historii pražské kopané v časopise Pražský fotbal. Avšak velice významný je jeho podíl na sepsání historie našeho fotbalu. Je spoluautorem dvoudílné Kroniky českého fotbalu a napsal texty k  Atlasu českého fotbalu. Autorsky se podílel na publikaci Gólové (půl)století československého fotbalu (2018). V posledních dvou dekádách věnoval tvůrčí energii vzniku dvou dílů obsáhlé nyní již třídílné knihy „Bohemka je a bude“ (2019, 2023, 2025).

Jeho celoživotní zájem o historii se nezaměřil pouze na fotbal a lední hokej, vydal také několik knih literatury faktu o událostech první a druhé světové války. Obdržel řadu prestižních autorských ocenění. Dlouhá léta byl velmi aktivním členem Komise pro historii a statistiku ČMFS/FAČR.

Udělení Ceny dr. V. Jíry v roce významného životního jubilea devadesáti let je vhodným uznáním celoživotní práce věnované fotbalu.

Josef Mazura

Hráčská kariéra letošního sedmdesátníka Josefa Mazury je spojena se Zbrojovkou Brno. V jejím dresu nastoupil do 163 ligových zápasů a na postu pravého obránce patřil k oporám legendárního týmu, který v ročníku 1977/78 dovedl Josef Masopust k mistrovskému titulu. Za Zbrojovku hrál i v evropských pohárech.

Stabilní kvalitní výkony mu vynesly i nominaci do reprezentace. V národním týmu nastoupil sice jen jednou, právě v nezapomenutelném utkání 18. srpna 1981, ve kterém reprezentace Československa porazila výběr UEFA složený z evropských hvězd 4:0. Zápas se hrál na počest 80. výročí založení fotbalového svazu.

Mnohem výrazněji se prosadil v olympijském výběru. Byl součástí základní sestavy týmu trenéra Františka Havránka, který na olympiádě v Moskvě po výhře nad NDR 1:0 získal zlaté medaile!

Na závěr kariéry hrál v Rakousku a s týmem SV Stockerau získal po výhře nad Rapidem Vídeň Rakouský pohár.

Druhý poločas svého fotbalového života věnoval trenérské práci. Vedl ligové Brno, Drnovice, Zlín a Slovácko, se kterým – ještě v době, kdy bylo ve druhé lize – postoupil do finále Českého poháru. O dva roky dříve se mu stejný úspěch podařil i v prvoligovém Spartaku Trnava.

Své zkušenosti z hráčské i trenérské kariéry dokázal předávat i mládeži. 

MUDr. Jan Štěrba

Pan doktor Jan Štěrba se stal klubovým lékařem FK Teplice v roce 1979 – více než čtyři desetiletí zde pečoval o generace hráčů.

Dlouholetý primář teplických lázní je uznávaným odborníkem na balneologii, rehabilitaci a sportovní medicínu. Celý profesní život spojil s léčbou sportovců a rozvojem rehabilitační péče v Teplicích. Díky němu měly možnost využít v tamních lázních zmíněnou péči i desítky reprezentantů napříč generacemi. Na pozici primáře ukončil své působení v úvodu roku 2026.

Od jara 2026 působí jako lékař B-mužstva FK Teplice, čímž i nadále předává své zkušenosti klubu. Navzdory věku chtěl u fotbalu být i nadále. Fotbal označuje za svůj celoživotní koníček, nikoli povinnost: „Mezi mladými vždy pookřeju. Fotbal pro mě není povinnost, ale zábava.“

Doktor Jan Štěrba je jedním z nejdéle sloužících klubových lékařů v českém profesionálním fotbale. Byl součástí nejúspěšnější éry FK Teplice – podílel se na zisku dvou triumfů v Českém poháru, stříbrné i bronzové ligové medaile a na evropských pohárových taženích.

Významně přispěl k propojení teplického fotbalu a lázeňské rehabilitace, díky čemuž měly Teplice dlouhá léta nadstandardní podmínky regenerace. Léčil stovky tamních hráčů napříč generacemi, byl respektovanou autoritou trenérů i fotbalistů. Vždy prosazoval profesionální přístup ke zdraví hráčů a důsledné doléčení zranění.




Na snímku jsou ti, kteří převzali hlavní ceny Dr. Jíry a ti, kteří jim je předali

Pěvecký sbor Coropiccolo při zpěvu závěrečné písničky Zelená je tráva

Na slavnosti bývalý předseda Klubu sportovních novinářů Zdeněk Pavlis poblahopřál Miloslavovi Jenšíkovi k ocenění

Jan Štěrba na obrázku nejmenší se svěřil, že v posledních týdnech mu v hospodě ti, kteří vědí, že má něco společného s fotbalem, nenadávají, jak to zrovna reprezentanti hrají ...

In memoriam byli oceněni

Václav Andrejs 

Václav Andrejs věnoval fotbalu veškerý volný čas, ať už jako hráč, nebo rozhodčí. Řídil zápasy na úrovni třetí nejvyšší soutěže. Poté, co odložil píšťalku, začal naplno vykonávat funkcionářskou práci a po dlouhá léta působil v roli předsedy Královéhradeckého krajského fotbalového svazu. Stal se výraznou osobností, která se nesmazatelně zapsala do sportovního dění nejen v regionu, ale i na republikové úrovni.

Po mnoho let byl jedním z pilířů krajského fotbalu. Svou energii a čas věnoval rozvoji soutěží, podpoře klubů napříč regionem i systematické práci s mládeží.

Právě výchova mladých hráčů a snaha vytvářet pro ně co nejlepší podmínky patřily k jeho dlouhodobým prioritám. Díky jeho přístupu a nasazení se podařilo stabilizovat a posouvat krajský fotbal kupředu.

Ti, kteří ho znali, věděli, že pro Václava Andrejse nebyl fotbal jen sportem, ale skutečným posláním. Jeho lidský přístup, férovost a respekt k ostatním z něj činily nejen uznávaného kolegu, ale především výjimečného člověka. Václav Andrejs se výrazně angažoval také na celostátní úrovni, v letech 2021 až 2025 byl členem Výkonného výboru FAČR. Boj s těžkou nemocí způsobil, že v dalším volebním období nekandidoval a soustředil se na práci v regionu.

Ve středu 31. března 2026 v nedožitých jednašedesáti letech podlehl zákeřné nemoci. Ten večer postoupila reprezentace po dvaceti letech na světový šampionát. Muž, který pro fotbal žil, se této radosti nedočkal…

Luděk Mikloško

Jako jeden z prvních našich hráčů se dokázal prosadit významnou měrou na britských ostrovech. Po návratu působil v tuzemském fotbale.

Je odchovancem ostravského Baníku. V první lize debutoval v necelých devatenácti letech v dresu Rudé hvězdy Cheb, kde působil během základní vojenské služby a nastoupil do 23 utkání, z nichž v sedmi neinkasoval gól. Po návratu do Baníku Ostrava se stal oporou týmu, ve kterém odchytal 211 zápasů, z toho 81 s čistým kontem.

V lednu 1990 zamířil na osm let do klubu West Ham United FC, kde se stal legendou. Mimo jiné odehrál 205 zápasů nejvyšší anglické soutěže a v 56 udržel čisté konto. Pak ještě tři ročníky chytal v druhé nejvyšší soutěži za Queens Park Rangers. Dalších devět let byl trenérem brankářů ve West Ham United FC.

Je členem Klubu ligových brankářů, který sdružuje brankáře, kteří v nejvyšší ligové soutěži udrželi alespoň ve sto zápasech čisté konto. Podařilo se mu to ve 144 zápasech a v této výjimečné společnosti mu patří šesté místo. Po návratu do vlasti se časem zapojil do práce v Baníku Ostrava a působil v roli šéfa sportovního úseku. Luděk Mikloško nastoupil v reprezentaci do 42 utkání, začínal v roce 1982 a naposledy oblékl brankářský dres v roce 1997.


Chcete-li článek komentovat nebo jej doplnit o své postřehy, máte možnost na sociálních sítích zde ...