Maďarsko po šestnácti letech vlády Viktora Orbána zažívá razantní politickou změnu. Péter Magyar a jeho strana TISZA zvítězili v dubnových parlamentních volbách a nová vláda nastoupila s příslibem demontovat část systému vybudovaného za Orbánovy éry, obnovit demokratické instituce a zasáhnout proti korupci. Během několika týdnů se však změny dotkly prezidentského úřadu, Ústavního soudu i veřejnoprávních médií a jejich rychlost a rozsah otevřely spor o to, kde končí náprava předchozích poměrů a začíná nové soustřeďování politické moci.


Další ostrý spor se rozhořel kolem prezidenta Tamáse Sulyoka. Maďarský parlament 13. července schválil sedmnáctou změnu ústavy, která umožnila předčasně ukončit jeho mandát. Magyar krok obhajoval jako součást odstranění mocenských pozůstatků Orbánovy éry, odpůrci naopak zpochybňovali způsob, jakým nová většina s prezidentským úřadem nakládá. Změny se týkají také fungování Ústavního soudu a jeho personálního uspořádání.

Právě do tohoto sporu vstoupil bývalý český prezident Miloš Zeman. A jeho hodnocení nové maďarské vlády je jednoznačné.

„Hluboce mě znepokojují kroky nové maďarské vlády, které ohrožují demokracii,“ napsal na sociálních sítích Zeman.

Svou kritiku přitom nestaví na odmítnutí Maďarska jako českého partnera. Naopak zdůrazňuje, že obě země pojí řada společných zájmů, a právě proto současné dění sleduje s obavami. V jediném souvětí spojuje prezidentský úřad, Ústavní soud i média – tedy instituce, kterých se rychlé změny po nástupu nové vlády dotkly.

„Českou republiku a Maďarsko spojuje řada politických, ekonomických i bezpečnostních zájmů. O to větší obavy ve mně vyvolávají útoky maďarské vlády na nezávislé demokratické instituce, včetně předčasného ukončení mandátu prezidenta, zásahů do Ústavního soudu nebo médií,“ uvedl bývalý prezident.

Zeman tím ale nekončí. Od vnitřních poměrů v Maďarsku přechází k tématu, které se bezprostředně dotýká České republiky. Podle něj některé výroky premiéra Magyara zpochybňují poválečné uspořádání Evropy a do této souvislosti výslovně zasazuje Benešovy dekrety.


Zemanovo tvrzení o Magyarových výrocích k Benešovým dekretům však zůstává jeho hodnocením. Konkrétní výrok, na který bývalý prezident naráží, se v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. A právě od Benešových dekretů Zeman přechází k hlavní politické pointě svého komentáře. Nezůstává u kritiky samotného Magyara. Obrací ji také proti těm, kteří podle něj jindy vystupují na obranu evropských hodnot, ale nyní k maďarskému dění mlčí.

„Přitom jsme součástí evropského společenství, v němž by se měla ctít demokracie, svoboda a lidská důstojnost. Je příznačné, že k tomu všemu mlčí právě ti, kteří se jindy zaklínají evropskými hodnotami,“ uzavřel Miloš Zeman.