Svátek má: Květa

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Někteří naši politici se chovají tak, jako kdybychom už byli ve válce

Zbořil: Někteří naši politici se chovají tak, jako kdybychom už byli ve válce

<< VIDEO >> Nelze se dopustit většího omylu než hledět shora na mapu světa, kterou tam rozprostřeli nějací vojenští stratégové a kreslí na ni svá přání bojových linií a politických hranic, říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
24. dubna 2021 - 03:20

Tento týden eskaluje situace nejenom na Ukrajině mezi Ruskem a  Ukrajinou, mezi Ruskem a NATO, ale zdá se, že i mezi Českem a Ruskem. Jednání mezi českou diplomacií a ruskou vypadá skoro, že už ve válce jsme. Je jen otázkou jestli si vůbec ti plánovači války uvědomuji rozlehlost ruského území.
 
Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„Je to zajímavá otázka, jednak to, že ať už v té válce jsme nebo nejsme, tak se někteří naši politici chovají jako kdybychom v té válce už byli. Zatímco ruská diplomacie vůči nám volí takový paternalistický, přestože kritický přístup. Na  jejich straně je ale vidět jiná tradice diplomacie. Na straně naší se objevuje taková chvílemi až nedůstojná zahraničně politická koncepce. Projevuje se to,  až neuvěřitelnými činy,  jako bylo např. vystupování  řeporyjského starosty po poradě s panem předsedou ODS Fialou, který stále  ještě sní o tom, že bude budoucím předsedou vlády. Také třeba i  chováním pražského primátora nebo starosty Prahy 6 a těch dalších, skoro by se chtělo říct klukovin, které používají čeští politici, ať už na regionální a nebo dokonce   státní  úrovni. Nemluvě už o těch poslancích a senátorech Parlamentu České republiky, kteří o vážných věcech nezodpovědně žertují.

Někdy mě to připadá tak, že opravdu se málo vyučuje na českých školách zeměpis a že se ta výtka nedostatečných znalostí geografie, politické geografie, dá vztáhnout i na  politiky, pohybující se na té nejvyšší úrovni. Pozor na to, že stojíme na  bitevním poli proti zemi, jejíž historie je přímo spjata s překreslování map a s tažením na východ až někam k Tichému oceánu,  k tažení na západ díky „švédským válkám“ až pomalu do střední Evropy. A také na jih,  někam na turecké hranice nebo na bývalá území Byzantské říše. A to nevzpomínáme na trojí dělení Polského království, a čtvrtém dělení Polska v roce 1939.

To je to moje upozornění na to,  že se důkladně nevyučuje dějepis a zeměpis a že někteří naši politici mi připadají v tomto ohledu hluboce nevzdělání. Je to dokonce i vidět na tom, že se po území Ruské federace pohybují dnes vlastně jen mladí studenti, cestovatelé a dokonce i turisté, kteří dnes dokonce  mají lepší představu o velikosti Ruské federace, o jejich rozdílech, o rozporech, které nejen této federaci škodí, ale  také ji dávají novou dynamiku," říká Zdeněk Zbořil úvodem v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Válka s Ruskem...

„Politici Ruské federace jsou přesvědčeni, že zahraničně-politická linie Spojených států je v intencích toho nešťastného vyjádření Madeleine Albrightové, že Ruská federace je příliš bohatá na to,  aby mohla přírodní bohatství ovládat sama,  a že budoucností této země je,  aby byla rozdělená, aby si mohly dnes už do minulosti odcházející velmoci rozdělit její přírodní bohatství.

Nemluvím o nějakých nukleárních válkách, protože jaká ta příští válka, nebo ta žhavá fáze příští války, bude vypadat nevíme, jenom s určitostí víme, že nebude  jako ta válka minulá. Ale chtěl bych připomenout, že v tradici vojenské a politické strategie carského Ruska, Sovětského svazu a dokonce i Ruské federace dnešní doby, je takzvaná hloubková obrana, kterou definitivně formuloval maršál Žukov v průběhu druhé světové války. Ta spočívá v tom že nepřátelé  Ruska se  zahltí tím, že přecení své síly a v touze dostat se k naftě nebo vzácným kovům nebo k obilnici Evropy, se pustí do konfliktu, jehož velikost si na jeho začátku neumějí vůbec představit.
 
Myslím si,  že prvním krokem pro zlepšení této situace by mohlo být, že si jak naši senátoři, tak naši někteří poslanci dali před sebe mapu Ruské federace, nakreslili si tam hranice těch zhruba byla 82, 83 administrativních jednotek a 15 republik, autonomních krajů a všech těch zvláštních útvarů, které spadají do řízení administrativou Ruské federace. A také se podívali na data o tom kolik tam žije obyvatel,  jakou  má tento stát rozlohu, ale také jaké jsou možnosti se v těchto oblastech pohybovat a kolik na to je zapotřebí času. Já nechci říct, že nedůvěřuji plánovačů války proti Rusku ze severoatlantického paktu, ale víme že, když pak se setkali s konkrétní situací  válečníci zhruba těch 14 až 18 států, které pod vedením nějakého vojenského stratéga do tohoto prostoru vtrhli,   je vždycky něco překvapilo. Jednou to bylo bláto a deště, které přišly na podzim, jindy to byla tající, rozmrzající země na jaře,  jindy „krutá“ zima, která zabránila hrdinným válečníkům vykonávat nebo uspokojovat základní hygienické potřeby.



Válka s Ruskem je velice nebezpečná ne snad proto, že se nedá vyhrát, ale proto,  že má jakýsi zpětný efekt, který se projevuje tím,  že zpětný náraz vždycky zničil odvážného agresora. Nejenom, že byla tak zanikla svým opotřebení Napoleonova armáda po ústupu od Moskvy. Ta dokonce přivedla ruskou armádu téměř do centra Evropy, samozřejmě už za Suvorova, ale zejména za Mikuláše I.: „Pánové sedlejte koně, v Paříži je revoluce“ , byla jeho velká naděje,  když si ještě myslel, že ovládne Svatou alianci. Ale to samé se stalo Hitlerovi, který chtěl dobývat Anglii, potom celý svět a skončil u toho, že Velkoněmecká říše zanikla, dokonce rozparcelován na několik malých různými režimy ovládaných celků. Obávám se, aby tak nedopadla i celá slavná Evropská unie včetně těch všech vojenských sdružení jako je Severoatlantický pakt , který jednak chrání naší svobodu na Ukrajině, nikoliv v severním Atlantiku, ale třeba v Čínském moři, kam posílá své lodě dokonce i Francouzská republika, aby NATO nějakým způsobem podpořila," upozorňuje Zdeněk Zbořil.

A co „překreslovači map" ?

„Ono to s tou politickou geografií není tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Nesmíme zapomenout, že teprve ke konci 19. století se v Evropě, ve Francii,  v Německu a Velké Británii rodí to čemu se říká ve Francii „lidská geografie“ nebo v Německu „antropogeografie“ a pak se přejde na ty úvahy o geopolitice a politické geografie a dodnes nevíme jak s těmito vědami nebo ideologiemi zacházet. Většinou ta politická geografie a nebo geopolitika degradovaly na úroveň ideologie, která měla posloužit nějaké expanzi, nějakému výboji a všimněte si dnes kolik odvážlivců kteří geografii nebo zeměpis nestudovali ani na základní škole se zabývá geopolitickými koncepcemi a kreslí sféry zájmu některých suverénů na mapu celého světa. A kdo má rád historii, mohl by si připomenout, jak vznikala a zanikala Zlatá horda a kdy a jak zanikl Krymský chanát.

Nelze se dopustit většího omylu než shlížet shora na mapu světa, kterou rozprostřeli nějací  militantní stratégové a kreslí  na nijednou plány elektrifikace nebo „přetváření přírody“, ale také plány hranic vojenských prostorů a bojových front," dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.




(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)