Svátek má: Blanka

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Bělorusko není jen o Lukašenkovi, ale i o energovodech

Zbořil: Bělorusko není jen o Lukašenkovi, ale i o energovodech

<< VIDEO >> Žáci a studenti se vrátili škol po dlouhé době,  a přestože potřebují načerpat další vědomosti, tak se omezují některé předměty, jako je třeba dějepis, zeměpis, politický zeměpis. Je otázka co o tom vědí naši politici, kteří ukazují na některé nepravosti v jiných zemích a světadílech.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
29. května 2021 - 03:20

 Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„Myslím si,  že situace je podivná, ale není ještě tragická. Zdá se,  že nejhůře jsou na tom politici, nejenom čeští a evropští,  ale i v mnoha jiných státech neevropského světa, kteří si osobují právo vykládat nejenom dějiny, ale i vysvětlovat otázky politického zeměpisu nebo zeměpisu fyzického obecně.

Ale je třeba  s tím něco dělat. Není možné, aby akademická veřejnost nebo pedagogičtí pracovníci přijímali bez námitek názory Bezpečnostní informační služby o tom, jak vyučovat dějepis. Nebo to skončí tím, že se přestane vyučovat i zeměpis anebo, že o podstatě výuky a výchovy vzdělanosti bude rozhodovat komisařka Evropské komise. Je to úplně absurdní, protože jednak většinou tito lidé jsou osoby a osůbky v dějinách se špatně orientující. Pokud jde o zeměpis, tak bych si troufl říct, že jsou dokonce hluboce nevzdělaní.

Nevím,  jestli někdo z našich politiků ví, na kterou mapu by se měl dívat, když se baví Poslanecká sněmovna třeba o postavení Běloruska a kontextu události, které se okolo něho odehrávají a nebo jsou částí evropské,  chcete-li, světové politiky. Jak velká vzdálenost je ve vzdělanosti amerických, ruských a čínských vysokoškolských studentů v poznání toho čemu se kdysi říkalo v Německu anthropogeographie a ve Francii La géographie humaine. A čemu se u nás říkalo zeměpis nebo politický zeměpis.

My jsme se od dob Henryho Kissingera, kdy se pokusil rehabilitovat  německou geopolitiku, zakládanou Karlem Haushoferem a jeho školou,  vrátili  ke geopolitice jako ideologii, jako politické ideologii, a řekl bych ideologii postavené na základní myšlence expanzionismu," uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz..

A dnešní vytyčování hranic...

„Pokud se dnes  bavíme o hranicích narýsovaných na mapách různých oblastí,  málokdy si připomeneme, že například hranice v oblasti Blízkého a Předního východu často malovali subalterní úředníci vyslaní vládou Velké Británie nebo Francie a že je viditelně kreslili téměř podle pravítka a bez ohledu na poměry, které v té oblasti byly. Bez ohledu na to, kdo v té oblasti žije, jakým jazykem mluví, jaká je tam převládající kultura nebo náboženství.

Podobně se kdysi vyznačovaly hranice carského Ruska, ať už směřovalo na východ, na západ nebo na jih ve svých výbojích. Nepřestalo to ani v těch prvních letech Sovětského svazu a zejména v dobách sjednocování Sovětského svazu v 30.letech pod jakousi centrální polovojenskou diktaturu nebo vojenské velení, jak jsi si ho představoval Josef Vissarionovič Stalin. To samé  by nám mohl usnadnit pohled na mapu rozpadajícího se Sovětského svazu na začátku 90.let, na mapu nově vznikajících států, které se kupodivu rozpadaly v těch hranicích, které kdysi narýsoval okolo roku 1936, někdy i vlastnoručně, Josef Stalin. Ty jsou dnes jsou konkrétními geopolitickými cíli různých nadnárodních společností, které chtějí na tomto území dobývat suroviny,  o kterých si myslí, že by neměly patřit pod správu Ruské federace. Konec konců Madeleine Albrightová to řekla úplně jasně: Rusko je příliš bohaté, aby jeho bohatství mohlo patřit jenom jednomu státu," upozornil Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)