Ukrajina se dostala do nejvážnější rozpočtové situace od začátku ruské invaze. Po více než čtyřech letech války už nejde pouze o počet vojáků, munici nebo dodávky protivzdušné obrany. Stále důležitější je jednodušší otázka: kdo zaplatí další rok války a současně udrží v chodu ukrajinský stát.

Kyjev letos potřeboval pokrýt finanční mezeru přibližně 56 miliard dolarů, tedy asi 1,22 bilionu korun. Z toho 27 miliard dolarů připadalo na vojenské výdaje. Evropská komise a Ukrajina 1. října oznámily, že zdroje pro pokrytí potřeb roku 2026 byly identifikovány. Problém se tím ale pouze posunul dál. Už nyní je pro příští rok nekrytá rozpočtová mezera vyšší než 32 miliard dolarů, přibližně 700 miliard korun.

Válka stojí přes čtyři miliardy korun denně

Náklady prudce rostou. Ještě před dvěma lety stál podle šéfky rozpočtového výboru ukrajinského parlamentu Roksolany Pidlasové jeden den války přibližně 140 milionů dolarů. Dnes je to už 190 milionů dolarů denně, tedy přes čtyři miliardy korun. V této částce navíc není započítána vojenská pomoc poskytovaná spojenci přímo ve zbraních a materiálu.


Situaci zhoršují ruské útoky na průmysl, energetiku, přístavy a železnice. Za prvních devět měsíců podle ukrajinských údajů připravily výpadky způsobené útoky státní rozpočet o více než 49,5 miliardy hřiven na daňových příjmech. Do konce roku mohou kumulované ztráty dosáhnout 70 miliard hřiven.

Tvrdě zasažen je také export. Zářijový vývoz obilí klesl meziročně o 36,6 procenta a ministr hospodářství Oleksandr Kravčenko odhaduje, že v důsledku blokády černomořských přístavů může být letos ohroženo až 40 miliard dolarů exportních příjmů. Ukrajinská ekonomika přitom podle ekonomů letos poroste jen o 0,5 až 1,5 procenta. Pro stát vedoucí mimořádně nákladnou válku je to stále slabší základna, z níž má financovat další růst výdajů.

Pomoc už není automatická

Od začátku ruské invaze získala Ukrajina podle agentury Reuters téměř 200 miliard dolarů fiskální zahraniční podpory. Tyto peníze umožnily udržet základní makroekonomickou stabilitu. Jenže zahraniční financování je stále pevněji spojeno s podmínkami.

Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj uvedl, že kvůli zpoždění požadovaných reforem je letos ohroženo až 29,5 miliardy dolarů zahraniční pomoci, tedy přibližně 644 miliard korun. Kyjev musí splnit závazky vůči zahraničním partnerům včetně daňových a protikorupčních reforem. Vláda chce potřebné zákony přijmout do 15. října.


Pro rok 2026 může Ukrajina z tohoto nástroje získat až 45 miliard eur. Zbývající část je určena především pro rok 2027. Evropská komise a Kyjev už ale současně oznámily, že začnou identifikovat další rozpočtové a obranné potřeby příštího roku.

Důvod je zřejmý. Ukrajinská vláda navrhuje pro rok 2027 rekordní obranné výdaje 110 miliard dolarů, přibližně 2,4 bilionu korun. Přímé dodávky zbraní ze zahraničí v této částce nejsou zahrnuty. Ministr financí Serhij Marčenko už nyní odhaduje, že nekrytá rozpočtová potřeba na příští rok přesahuje 32 miliard dolarů. A toto číslo ještě nemusí být konečné.

Zmrazená ruská aktiva nebo další peníze Západu

Zde se ukrajinská rozpočtová krize mění v evropský politický problém. V Evropské unii je zmrazeno přibližně 210 miliard eur aktiv ruské centrální banky, tedy přes 5,1 bilionu korun. Ukrajinská vláda požaduje, aby byla tato aktiva využita k financování obrany a státu.


To je skutečný politický problém dalších měsíců. Pokud se Unie k samotným ruským aktivům neodhodlá, bude muset být stále větší část ukrajinského financování zajištěna dalšími půjčkami, rozpočtovými prostředky evropských států nebo podporou dalších spojenců. A účet už není malý.

Ukrajina potřebuje financovat nejen armádu, ale také důchody, veřejné zaměstnance, nemocnice, školy a opravy infrastruktury. Současně Rusko útočí na podniky, energetiku a exportní trasy, z nichž by měl stát získávat peníze na vlastní provoz. Válka se tím stále více mění ve střet ekonomické výdrže. Moskva se snaží ničit ukrajinskou schopnost vytvářet vlastní příjmy, zatímco Kyjev je stále více závislý na tom, zda budou zahraniční partneři připraveni vzniklou mezeru doplňovat.

Pro Evropskou unii včetně České republiky proto přestává být podstatná pouze otázka, zda Ukrajinu podporovat. Stále důležitější bude také otázka, jak dlouho, v jakém rozsahu a z jakých peněz bude možné tuto podporu financovat.

Letošní rozpočtovou díru se podařilo překlenout. Rok 2027 ale už nyní začíná s více než třicetimiliardovou dolarovou mezerou a rekordními vojenskými výdaji. Pokud válka pokračuje současným tempem, finanční fronta může být pro Ukrajinu stejně rozhodující jako situace na bojišti.



Zdroje: 1. Evropská komise – Financial support package for Ukraine for 2026–2027⁠; 2. Disbursement under the Ukraine Facility⁠; 3. Reuters – Ukraine scrambles for money to fight war as Russian strikes batter economy⁠; 4. Ukraine struggling to cover funding gap as war costs surge⁠