Jedny volby, dva premiéři a společnost, která si ani po výměně vlády rozhodně nezačala myslet totéž. Tak by se dal ve zkratce popsat výsledek čtrnácté ankety Prvních zpráv. Od 16. do 30. září 2026 jsme se čtenářů ptali, jak si podle nich vede vláda Andreje Babiše ve srovnání s vládou Petra Fialy. Odpovědělo 57 845 lidí.

Aby dnešní srovnání dávalo smysl, je potřeba vrátit se o rok zpátky. Petr Fiala nevstupoval do závěru svého premiérského mandátu v atmosféře všeobecného nadšení. Právě naopak. Hodnocení jeho kabinetu, které CVVM provedlo v červnu 2025, ukazovalo výraznou nespokojenost. S činností vlády bylo nespokojeno 70 procent dotázaných, s jejím personálním složením 72 procent a s osobou samotného premiéra 68 procent. Ještě hůře dopadla komunikace vlády s veřejností. S tou bylo nespokojeno 78 procent respondentů, zatímco spokojenost vyjádřilo jen 18 procent. 

Nebyla to tedy drobná prasklina na fasádě. Čísla ukazovala značnou míru nespokojenosti s kabinetem a jeho komunikací. Co přesně jednotlivé voliče přivedlo k jejich rozhodnutí ve sněmovních volbách, z těchto dat samozřejmě určit nelze. Nespokojenost s tehdejší vládou však byla před volbami měřitelná a výrazná.

Potom přišly volby a politické karty se rozdaly znovu. ANO získalo 34,51 procenta hlasů a 80 mandátů, zatímco koalice SPOLU skončila druhá s 23,36 procenta a 52 poslanci. Rozdíl mezi oběma uskupeními tak přesáhl jedenáct procentních bodů a znamenal výraznou změnu politických poměrů. 


Babiš vede, ale žádný knokaut se nekoná

Pro současný kabinet je základní zpráva z ankety příznivá. Největší jednotlivá skupina hlasujících říká, že je to lepší. Odpověď „lépe“ získala 31 procent hlasů, zatímco „hůře“ 23 procent. Rozdíl činí osm procentních bodů. To není zanedbatelné, zároveň to ale není výsledek, z něhož by šlo vyrobit příběh o jednoznačném verdiktu. Žádná z nabízených odpovědí totiž nezískala ani třetinu všech hlasů.

Právě tady začíná být anketa možná zajímavější než samotný duel Babiš a Fiala. Celých 25 procent čtenářů odpovědělo „přibližně stejně“. Vláda se tedy vyměnila, premiér se vyměnil, ministři se vyměnili a změnila se politická většina, ale každý čtvrtý hlasující při pohledu na výsledné vládnutí zásadní rozdíl nevidí. Dalších 21 procent odpovědělo „nevím“.

Když obě skupiny sečteme, dostaneme 46 procent všech hlasujících, tedy téměř polovinu. Jsou to lidé, kteří současnou vládu proti předchozí neposlali ani nahoru, ani dolů. Buď mezi nimi podstatný rozdíl nevidí, nebo jej zatím neumějí či nechtějí vyhodnotit. A právě těchto 46 procent patří k nejzajímavějším údajům celé ankety.


Možná je to podle nich přibližně stejné, možná je ještě brzy, možná se velká očekávání po volbách střetla s obyčejnou zkušeností, že ani výměna osazenstva Strakovy akademie neumí přes noc změnit zemi k nepoznání. Volby dokážou vyměnit vládu během několika týdnů. Pocit lidí, že se jim skutečně vládne jinak, se očividně mění pomaleji.

Výsledek ovšem není potřeba relativizovat až k bezvýznamnosti. Mezi těmi, kdo obě vlády hodnotí rozdílně a vybrali jednu z možností „lépe“ nebo „hůře“, má Babišův kabinet převahu. Tyto dvě odpovědi dohromady představují 54 procent všech hlasujících. Pokud bychom se podívali pouze na ně, připadá přibližně 57 procent na hodnocení „lépe“ a 43 procent na „hůře“. Mezi lidmi, kteří jsou ochotni říci, že změnu proti Fialově vládě skutečně vidí jedním či druhým směrem, tedy převažuje příznivější hodnocení současného kabinetu. Babiš zkrátka vede na body. Knokaut se zatím nekoná.

Výměna proběhla, verdikt ještě ne

Právě v tom je zajímavý rozdíl mezi volebním výsledkem a dnešní anketou. Volby rozhodují o tom, kdo dostane moc. Podobné hlasování zachycuje něco jiného. Ukazuje, jak část veřejnosti s odstupem hodnotí, co se po předání moci změnilo. Volební hlas může být hlasem pro konkrétní program či politika, hlasem proti dosavadní vládě, protestem nebo kombinací celé řady motivů. Otázka, zda si nová vláda vede lépe, už člověka nutí porovnávat dvě konkrétní zkušenosti.


Je přitom nutné připomenout jednu důležitou věc. Do ankety se zapojilo 57 845 čtenářů, což je na internetové hlasování vysoké číslo, samo o sobě z něj ale nedělá reprezentativní sociologický průzkum. Čtenáři hlasovali dobrovolně a nebyli vybíráni náhodným či kvótním výběrem tak, aby jejich složení odpovídalo české populaci podle věku, vzdělání, regionu a dalších charakteristik.

Výsledek proto nelze převádět na celou českou společnost a tvrdit, že 31 procent Čechů si myslí, že Babiš vládne lépe. To anketa neříká. Říká něco jiného a samo o sobě docela zajímavého. Mezi téměř 58 tisíci hlasujícími čtenáři Prvních zpráv byla nejčastější odpovědí ta, že současná vláda si vede lépe než její předchůdkyně. Současně téměř polovina hlasujících buď zásadní rozdíl mezi oběma kabinety nevidí, nebo zatím odpověď nemá.

Před rokem bylo rozhodnuto ve volebních místnostech. Petr Fiala odešel z premiérského křesla a Andrej Babiš se do něj vrátil. Po více než devíti měsících už lze vedle slibů hodnotit také první měsíce skutečného vládnutí. V anketě Prvních zpráv má Babišův kabinet proti Fialovu náskok osm procentních bodů, což je výsledek, který nelze přehlédnout. Stejně tak ale nelze přehlédnout oněch 46 procent, která odpověděla „přibližně stejně“ nebo „nevím“. Voliči vládu vyměnili a čtenáři už začali účtovat. Definitivní verdikt ale zatím nevynesli.