Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka v rozhovoru pro britský The Guardian připustil, že Rusko může v horizontu měsíců zesílit provokace vůči státům NATO. Mezi možné scénáře patří podle zveřejněného rozhovoru dronové či raketové incidenty, provokace pod falešnou vlajkou, omezený vpád nebo rozsáhlejší vlivové operace. Současně ale další evropští šéfové služeb hodnotili bezprostřednost vojenské hrozby rozdílně a například představitelé lotyšských a estonských služeb varovali také před zbytečnou panikou.

Česká debata by proto neměla skončit u otázky, zda má Koudelka pravdu. Mnohem důležitější je, zda podobné hodnocení sdílí také Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace a zda vláda z těchto poznatků vytvořila společný bezpečnostní závěr. BIS totiž není vojenskou rozvědkou. Její těžiště je ve vnitřní bezpečnosti, kontrarozvědné činnosti, působení cizích služeb a dalších hrozbách vůči České republice. ÚZSI je naopak vnější zpravodajská služba a získává informace ze zahraničí významné pro bezpečnost, zahraničněpolitické a ekonomické zájmy státu. Vojenské zpravodajství má zvláštní roli v otázkách obrany a vojenských hrozeb. Zákon přitom stanoví, že za činnost zpravodajských služeb odpovídá vláda a zároveň ji koordinuje.

Tři služby nestačí, pokud vláda nemá jeden závěr

Koudelkův výrok tak otevírá problém, který je širší než jedno interview. Pokud BIS veřejně mluví o možném testu NATO v horizontu měsíců, je legitimní otázka, zda obdobný obraz má také Vojenské zpravodajství. Jeho vojenské hodnocení by v takovém scénáři mělo být pro vládu zásadní. Stejně důležité je, co ze svých zahraničních zdrojů vidí ÚZSI.

Není podstatné, aby všechny tři služby veřejně používaly stejná slova. Je přirozené, že každá sleduje jinou část bezpečnostního prostředí. Nepřirozené by bylo, kdyby stát nedokázal jejich poznatky spojit do jednoho politického rozhodování. Zákon v tomto směru nenechává příliš prostoru pro výmluvy. Za činnost zpravodajských služeb odpovídá vláda a koordinuje ji. Informace, které nesnesou odkladu, služby předávají prezidentovi, předsedovi vlády a příslušným ministrům bezprostředně.

Jestliže tedy ředitel BIS veřejně mluví o možné eskalaci v horizontu několika měsíců, neměla by hlavní otázka znít, co dalšího ještě řekne Koudelka. Měla by znít, co s takovým hodnocením udělal kabinet a jaký závěr z něj vyvodil premiér.

Bezpečnostní aparát se mění v nejcitlivější chvíli

Celý problém dostává další rozměr kvůli personálním změnám. Michal Koudelka byl znovu jmenován ředitelem BIS od 15. února 2022 na další pětileté období. Jeho současný mandát tak směřuje ke konci v únoru 2027 a další postup bude znovu otázkou rozhodnutí vlády.

Změna současně probíhá v ÚZSI. Vláda souhlasila s odchodem Vladimíra Posoldy k 30. září a od 1. října má službu převzít Miroslav Toman. Premiér zároveň veřejně mluvil o potřebě změn v komunikaci služby s vládou a ostatními bezpečnostními institucemi. Do toho v srpnu skončil poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. Jeho funkce byla vytvořena proto, aby se podílel na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti.

Psali jsme: Šik varuje před energetickou bouří. Největší účet může dostat Evropa

V únoru navíc vláda zrušila neobsazenou funkci koordinátora strategické komunikace státu. Je ale nutné dodat podstatnou korekci. Agenda strategické bezpečnosti nezmizela úplně. Úřad vlády uvedl, že ji kabinet nadále zajišťuje jinými nástroji a část koordinace převzal nový vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost Lukáš Klučka. Nejde tedy o to tvrdit, že český bezpečnostní systém přestal fungovat. Jde o něco jiného. V době, kdy jeden z klíčových šéfů služeb mluví o možné eskalaci během měsíců, se současně mění vedení služeb i část koordinační struktury kolem vlády. Tehdy je nejméně vhodná doba pro nejasnost, kdo vytváří výsledný bezpečnostní obraz státu.

Varování nestačí. Premiér musí ukázat, co stát dělá

Zpravodajské služby nemohou veřejně odkrývat zdroje, operace ani utajované informace. Od vlády ale lze očekávat něco jiného. Politickou a koncepční odpověď. Pokud kabinet Koudelkovo hodnocení sdílí, měl by být schopen vysvětlit, zda se změnily bezpečnostní priority, zda se hodnocení promítá do obrany, ochrany kritické infrastruktury, kybernetické bezpečnosti, policie a rozpočtů bezpečnostních institucí a zda jsou připraveny scénáře pro hybridní útoky, sabotáže, dronové incidenty či jinou omezenou provokaci proti státu NATO.

Stejně důležité je vědět, zda vláda dostává shodný základní obraz od BIS, Vojenského zpravodajství a ÚZSI. Pokud se jejich hodnocení liší, vláda musí rozdíly vyhodnotit a rozhodnout. Koudelka může varovat. Vojenské zpravodajství může přinášet vlastní vojenský pohled a ÚZSI zahraniční informace. Ale stát nemůže fungovat jako tři oddělené zpravodajské světy. Společný závěr musí vytvořit vláda.

Jestliže šéf BIS skutečně mluví o měsících, pak už nestačí další tisková věta o tom, že vláda situaci sleduje. Kabinet musí ukázat, zda má plán, kdo jej řídí a co konkrétně se má v příštích měsících změnit. Za to už nenese odpovědnost ředitel BIS. Podle zákona ji nese vláda a politicky především její předseda.

(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: x)

Zdroje: 1. The Guardian – European spy chiefs warn Moscow is planning more decisive action against NATO⁠; 2. Zákon č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky⁠; 3. BIS – Vláda ČR jmenovala Michala Koudelku ředitelem BIS⁠; 4. ÚZSI – Kdo jsme⁠; 5. Vláda ČR – Tisková konference po jednání vlády 24. srpna 2026⁠; 6. Vláda ČR – Změna ve vedení ÚZSI⁠; 7. Vláda ČR – Poradce pro národní bezpečnost⁠; 8. Vláda ČR – Informace ke zrušení funkce koordinátora strategické komunikace⁠; 9. Vláda ČR – Vládní koordinátor strategické komunikace státu⁠