Svátek má: Erik

Politika

Velikost textu:

Klaus odchází, Klaus možná přichází

Klaus odchází, Klaus možná přichází

Jistěže je v první řadě řeč o Václavu Klausovi mladším, který nesplnil očekávání a místo silného stranického lídra jsme viděli šedou myš potácející se od dobrých slovních výstupů k neumětelství řídit politickou stranu a vést ji k úspěchu, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Rudolf Mládek.

Václav Klaus, exprezident ČR
24. března 2021 - 06:20

Ostatně spory s hnutím SPD Tomia Okamury mu čest ani pozitivní reklamu nedělaly. Jeho ambivalentní přístup k Evropské unii a zdánlivé podbízení se hnutí ANO (jakkoliv pouze domnělé), jej v krajských volbách odsoudilo do pozice druhojakostní strany a spojení se Svobodnými a stranou Soukromníků, čítajícího jednoho viditelného člena, byl krok spíše zoufalý, než promyšlený. Není divu, že Klaus mladší odchází, protože na vrcholovou politiku prostě nemá.

Klaus starší, navzdory svému věku, možná přijde zpět. Trikolóra je vybudovaná, stačí jí dát nový konzervativní směr, nesoupeřit s SPD o stejné voliče a možná se Klasovi staršímu podaří prolomit hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny. Je jisté, že bez nějaké televizní podpory to nebude možné (čtenář si dosadí sám, které), bez nových lídrů v krajích také ne. Klaus starší se ale nikdy chytrých lidí nebál, tak snad i v tomto případě to bude stejné.

Konzervativní pravice má své hráče na politickém trhu a ti mohou vytvářet protiváhu Pirátům a jiné levici. Ostatně je to v demokracii žádoucí. Navíc je jasné, že po podzimních volbách bude přeskupování sil a i malé strany v tom mohou hrát důležitou roli.



Je ale možné, že Klaus starší se Trikolóry nechopí a tak si opuštění členové budou muset rozmyslet, zda mají zájem vstoupit do jiných stran nebo politiku opustí. U některých jmen (Majerníková, Štěpánek, Koudelka a další) by odchod z politiky byla zjevně ztráta pro českou politickou scénu. Ale jak už to v politických stranách a hnutích je obvyklé: Na nováčky, byť mediálně známé, nikdo nečeká a většinou jsou velmi nevítaní.

Jediný, kdo tento systém rozbil, byl Andrej Babiš, který si popularitu svých kandidátů považoval a proto také uspěl. Jeho taktika, zdá se, do jiných sekretariátů nedorazila a tak se v mnohých případech díváme na slabá, vyčpělá, nezáživná a podružná jména, která pod známou značkou skrývají svou slabou politickou schopnost a doufají, že místo na kandidátce jim zajistí výhodný život. U některých stran to doslova bije do očí.

My voliči budeme čekat, co vzejde z dalšího „klausovského“ roztočení politického kola. Jedno si můžeme přiznat předem: Nuda to zřejmě nebude.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)