Svátek má: Alexandr

Politika

Velikost textu:

Inaugurace prezidenta pod hlavněmi samopalů Národní Gardy

Inaugurace prezidenta pod hlavněmi samopalů Národní Gardy

Na inauguraci nového prezidenta Spojených států Joe Bidena bude v hlavním městě Spojených států přítomno přes 20 tisíc vojáků Národní gardy. To je asi čtyřikrát více, než kolik je dnes amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu dohromady, uvedla americká média.

Přesun Národní gardy
18. ledna 2021 - 06:20

Mimochodem - za prezidenta Donalda Trumpa se přítomnost vojáků na zahraničních misích výrazně snížila. O tom se však při hodnocení jeho éry nemluví. Proč asi?, píše Jiří Kobza v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Inaugurace se bude konat virtuálně, tradiční shromáždění před Kapitolem letos nebude, celé prostranství je obšancováno, aby nepronikla ani jediná noha – ať už příznivce či odpůrce někoho z dvojice Trump – Biden. Z Washingtonu se stalo obležené město. Národní garda byla naposledy povolána do D.C. při teroristickém útoku 11. září 2001, a předtím po atentátu na vůdce Afroamerického hnutí za občanská práva Martina Luthera Kinga v roce 1968. Ani v jednom případě se ale nejednalo o 20 tisíc vojáků. Proč mi to tolik připomíná náš 21.srpen 1969?

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nazvala Trumpa „nepříčetným a nebezpečným“ a požadovala odejmout mu pár dní před koncem jeho mandátu odnětí pravomocí nejvyššího velitele ozbrojených sil USA, dokonce strašila představou, že Trump zneužije jaderný kufřík. Skoro se chce dodat, že v tomto okamžiku se nepříčetnou jeví spíše Pelosiová.

Sociální sítě (jako první Twitter) odstavily Trumpa od účtů, na niž měl bezmála 90 milionů sledujících. Televize přerušily vysílání jeho projevu. Tak nevím, je to tedy prezident nebo disident?  Podle odhadů Trumpa volilo v těchto volbách cca 75 milionů voličů, což je v absolutním čísle dokonce víc než v těch předchozích v roce 2016 (tehdy získal necelých 63 mil. hlasů). Ať žije svoboda myšlení, slova a projevu v kolébce svobody, v USA!

Americká letecká společnost Delta Airlines doživotně odstavila od možnosti cestovat s ní občanům, kteří si dovolili na letišti říci svůj názor (bez násilí!) republikánům Mittu Romneymu a Lindsay Grahamovi, jimž vyčetli nedostatečnou podporu jejich – republikánského – prezidenta Trumpa. To se nyní zřejmě už v Americe taky nesmí: jen tak svobodně promluvit s papalášem na veřejném prostranství. Jeden se skoro diví, že ty kritiky nerozehnala letištní ochranka gumovými projektily.

Donald Trump získal nebývalou voličskou podporu Latinoameričanů, jichž je s volebním právem v USA zhruba 35 milionů. Biden naopak tuto voličskou skupinu téměř vůbec nedokázal oslovit – dosahoval u ní zhruba poloviční výsledky, než před čtyřmi roky Hillary Clintonová.



Pro Trumpa hlasovala také nemalá část podnikatelů včetně drobných živnostníků, protože díky jeho daňové reformě si polepšili ze 37 na 21 procent zdanění. Dobře zafungovaly také pandemické kompenzace. Infrastrukturu služeb to tak postihlo paradoxně méně než v jiných zemích (včetně té naší). A tak by se dalo pokračovat.

Aby mi bylo dobře rozumět, já teď nemíním hodnotit Trumpovu politiku, jeho veřejné působení – od slibných začátků po nepříjemnosti v Kapitolu před pár dny. Já chci položit jinou otázku. K čemu má sloužit celá ta vendetta vůči Trumpovi a jeho stoupencům? Má to snad být odstrašující exemplární příklad toho, jak dopadne každý, kdo by snad chtěl vzepřít bažinám „deep state“? Což si někdo z těch, ze řetězu urvaných antitrumpistů, myslí, že dokáže umlčet 75 milionů voličů, tedy zhruba polovinu celého voličstva USA? Ti lidé přece nikam nezmizí. Zůstanou v USA se svou hořkostí a frustrací, nově se též najdou v optice miřidel střelců z Národní gardy.

Co je to ale za zemi, která musí vynucovat loajalitu, nebo aspoň mlčení poloviny z dosud svobodných občanů se zbraní v ruce?

Něco podobného právě v této době probíhá při prezidentských volbách v Ugandě.  Podobnost čistě náhodná?
Biden opravdu nezačíná šťastně. Podoba podmínek a situace jeho nástupu s nástupem Abrahama Lincolna je do očí bijící každému, kdo zná alespoň trochu moderní americkou historii.  Stane se snad také symbolem totálního rozdělení země, za hysterického jásání levičáků z médií a univerzit, kteří společně už týdny tančí dobové rituální tance na kostech poražených? Jak dlouho potrvá, než, stejně jako Lincoln, pošle navzdory všem „smířlivým a spojujícím projevům“ armádu na potlačení rebelů?

Ano, je možné až pravděpodobné, že systém vládnutí se v Americe změní z dosavadního „demokratického“ v autoritářský až diktaturní, zejména poté, co Bidena, jak mnozí předpokládají, někdy v půlce mandátu nahradí ultralevicová Kamala Harrisová. Možná se Američanům poprvé naskytne příležitost, kterou jsme zakoušeli my u nás po 40 let, totiž život v totalitě.


Slavný spisovatel Sinclair Lewis (mimochodem jako vůbec první americký autor obdržel v roce 1930 Nobelovu cenu za literaturu) napsal roku 1935 knihu U nás se to stát nemůže (It Can't Happen Here, vyšla i česky), románovou fikci o vzestupu totalitního režimu v USA, krytého pseudodemokratickou rétorikou. Doporučoval bych všem, kdo dnes tak srdnatě bojují proti již poraženému Trumpovi a za ještě nezvítězivšího Joe Bidena, aby si tuto knihu přečetli. Možná by dali za pravdu heslu o tom, že nic v historii není poprvé a vše špatné se může zopakovat, zvlášť když tomu nebudeme bránit.

4.3.1861 byla inaugurace Abrahama Lincolna, měsíc na to začala americká občanská válka. Je to tedy 160 let od prvních výstřelů Američanů proti Američanům, Od té doby Amerika válčila vždy na cizích územích. Čeká snad USA „Americké jaro“? Stejně jako u nás na Národní třídě 17.11.1989 i USA mají své Zifčáky (nikoliv z STB ale z Antify), mají svého mrtvého studenta Šmída, mají v ulicích policii a Lidové milice (tedy National guard). Historie se opět opakuje s hořkým výsměchem všem, kteří ji pamatují a nedokázali se z ní poučit.

God Save America!

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)