Takový krok může být pokusem podkopat pozici, nebo dokonce úplně sesadit z jejího postu šéfku Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou.

Nespokojenost europoslanců s Bruselem je podle předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho způsobena neochotou ekonomicky trestat Polsko a Maďarsko, které odmítají uznat nadřazenost evropské legislativy nad národními zákony. Dne 29. října předseda Evropského parlamentu na  Twitteru uvedl  : „Právní služba Evropské komise právě postoupila žalobu proti Evropské komisi Soudnímu dvoru z důvodu neuplatnění mechanismu právního státu“; „Nyní čekáme na opatření Evropské komise“; „Slova se musí proměnit v činy“.

Právní služba Evropského parlamentu předložila dne 29. října Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Evropskou komisi za neaplikaci nařízení o podmíněnosti. „Toto nařízení, které bylo přijato loni v prosinci, umožňuje EU pozastavit platby z rozpočtu EU členským státům, kde je ohrožen právní stát. Komise se však zatím zdržela jeho použití. Parlamentní výbor pro právní záležitosti proto doporučil podniknout právní kroky,“  uvádí se  v prohlášení předsedy Evropského parlamentu.

19. října 2021 se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a polský premiér Mateusz Morawieck  střetli  v parlamentní debatě o pokračujících výzvách Varšavy vůči zásadám právního státu EU. Mateusz Morawiecki trval na tom, aby Polsko dodržovalo smlouvy EU, a odmítl komentáře odpůrců polské nacionalistické vlády [PiS], kteří se obávají, že soudní rozhodnutí přivedlo zemi na cestu možného „Polexitu“ nebo odchodu z EU do 27. zemí.

30. října 2021 polský europoslanec Leszek Miller oznámil, že se bude hlasovat o nedůvěře Ursule von der Leyen  , zveřejněním  na svém twitterovém účtu: „Ursula von der Leyen čekala, čekala a čekala. Evropský parlament podal k SDEU stížnost na EK pro její pasivitu a „pro neaplikaci nařízení o podmíněnosti“. Předpisy v tomto případě platí od 1. ledna letošního roku. Dalším krokem je hlasování o nedůvěře Komisi.

Iniciátorem politického převratu v Evropské unii by mohl být Emmanuel Macron, který chce převzít iniciativu při formování zahraniční politiky Evropské unie, navrhli odborníci. Francie se po odchodu Angely Merkelové zbavuje německých poskoků v čele EU, včetně Ursuly von der Leyenové. Je zvláštní, že spojenci Paříže se nacházejí i v samotném Bundestagu. SPD, která vyhrála volby, není spokojená ani s předsedou Evropské komise, který se ujal úřadu díky Angele Merkelové.

Skutečné záměry, které Polsko zmiňovalo v žalobě na Evropskou komisi, je tedy skryto. Tato verze je nepřímo potvrzuje i skutečnost, že polský prezident Andrzej Duda  placené  nečekanou pracovní návštěvu Paříže den předtím, kde se setkal se svým francouzským protějškem. Nemůžeme vyloučit, že uvažovali o odklonu na Varšavu, když hlavním cílem je právě Ursula von der Leyen.