V roce 1696 přijal Newton funkci správce Královské mincovny v Londýně. Šlo o místo, které bylo dlouhá léta považováno za pohodlnou státní sinekuru. Většina předchozích držitelů úřadu pobírala plat a skutečnou práci přenechávala podřízeným. Newton však nebyl člověkem, který by něco dělal jen napůl.

Anglie tehdy čelila jedné z největších měnových krizí své historie. Stříbrné mince byly systematicky ořezávány, aby pachatelé získali drahý kov, zatímco padělatelé zaplavovali zemi falešnými platidly. Odhaduje se, že přibližně každá desátá mince v oběhu byla padělaná nebo znehodnocená. Důvěra veřejnosti v měnu rychle mizela a hrozilo ochromení obchodu.


Jeho nejslavnějším protivníkem byl William Chaloner, mimořádně schopný podvodník. Začínal jako pouliční obchodník a samozvaný léčitel, postupně se však vypracoval mezi nejnebezpečnější padělatele v Anglii. Nebyl jen zručným falzifikátorem. Dokázal přesvědčivě vystupovat před úřady a dokonce vypovídal před parlamentním výborem o slabinách Královské mincovny. Tvrdil, že právě on by měl být pověřen dohledem nad výrobou mincí, protože nejlépe rozumí tomu, jak padělání zabránit. Ve skutečnosti podle svědeckých výpovědí plánoval získat přístup k nástrojům a technologiím, které by mu umožnily padělat ještě dokonalejší mince.

Newton jeho hře neuvěřil ani na okamžik. Téměř dva roky systematicky shromažďoval důkazy. Vyslýchal svědky, porovnával výpovědi, ověřoval alibi a skládal jednotlivé střípky do obrazu rozsáhlé zločinecké činnosti. Jeho spis byl natolik podrobný, že porota u londýnského soudu Old Bailey potřebovala k vynesení rozsudku méně než hodinu.

Když Chaloner pochopil, že jej čeká poprava, pokusil se ještě Newtona obměkčit. V dopise jej zoufale prosil o záchranu a tvrdil, že jedině on mu může zachránit život. Newton neodpověděl. Dne 22. března 1699 byl William Chaloner oběšen na popravišti Tyburn, tehdy nejznámějším místě veřejných poprav v Anglii. Newton se po vykonání rozsudku jednoduše vrátil ke své práci.


Isaac Newton tak zanechal dvojí odkaz. Jeden změnil naše chápání vesmíru, druhý ukázal, že mimořádný analytický talent lze využít i při prosazování práva. Muž, který vypočítal dráhy planet, dokázal se stejnou přesností rozkrýt i síť padělatelů. Jeho největší zbraní přitom nebyla síla ani autorita, ale trpělivost, logika a neochota přehlédnout jediný detail.