Svůj vliv měly i sezónní faktory – jako v případě oblečení nebo dovolených, ceny potravin naproti tomu docela překvapily dalším poklesem. Centrální bankou sledovaná meziroční inflace pak poklesla o jednu desetinu procentního bodu na 2,8 % a dál se tak nachází v blízkosti horní hranice tolerančního pásma ČNB. I nadále platí, že za celkovou inflací stojí především pohonné hmoty reagující na vývoj cen ropy na světových trzích, následované zdražováním alkoholu a cigaret. V posledním měsíci je navíc vidět i zrychlování růstu nákladů na bydlení, které však zatím krotí levnější elektřina a plyn. Při pohledu na vývoj cen energií na komoditních trzích nebo i v řadě západoevropských zemí je zřejmé, že tuzemské zlevňování elektřiny pro domácnosti je nejspíš už u konce.

Výhled inflace pro další měsíce se zatím nemění, nicméně zůstává velmi nejistý nejenom „díky“ nevypočitatelným cenám potravin. Rizikem je i přetrvávající negativní nabídkový šok ovlivňující ceny ve výrobě, který se vlastně ještě zcela nepřepsal do spotřebitelské inflace, nebo i předpokládaný – možná až trochu přeceňovaný – pozitivní poptávkový šok. Ponecháme-li stranou meziroční tempa ovlivněná srovnávacím základem, zatím nic nenapovídá o počínajícím nákupním boomu po rozvolnění.

Aktuální celková inflace nebo i dílčí indexy, které centrální banka sleduje – ať už jde o měnově politickou nebo jádrovou inflaci – nejspíš nic nezmění na avizovaném záměru ČNB dál zvyšovat úrokové sazby. Proto už na srpnovém zasedání bude bankovní rada moci navýšit repo sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu na 0,75 %. Prostor jí k tomu vytváří i aktuálně slabší koruna ovlivněná obavami z další možné vlny pandemie.