Čína zasáhla do jedné z nejvýznamnějších technologických transakcí letošního roku. Čínské úřady zakázaly převzetí tamních aktivit robotické divize švýcarské průmyslové skupiny ABB japonskou společností SoftBank. Celý připravovaný obchod má hodnotu 5,375 miliardy dolarů, tedy přibližně 116 miliard korun. Rozhodnutí potvrzené 5. listopadu ohrožuje transakci, která měla spojit významného světového výrobce průmyslových robotů s jedním z největších investorů do umělé inteligence.

Společnost ABB potvrdila, že ji SoftBank informovala o zákazu vydaném čínským úřadem odpovědným za bezpečnostní prověřování zahraničních investic. Podle Financial Times se Peking obává především přesunu průmyslových dat do zahraničí a jejich možného využití při vývoji pokročilých modelů umělé inteligence. Čínské úřady však dosud nezveřejnily podrobné zdůvodnění svého rozhodnutí.

ABB a SoftBank nadále jednají o možnostech pokračování transakce. Zákaz se zatím výslovně týká čínského podnikání robotické divize, nikoli automatického zrušení celého obchodu. Jeho důsledky však mohou být zásadní. Případ ukazuje, že Peking dokáže prostřednictvím kontroly strategických technologií a výrobních kapacit ovlivnit i obchod uzavíraný mezi dvěma zahraničními společnostmi.

ABB oznámila dohodu o prodeji robotické divize společnosti SoftBank již v říjnu 2025. Japonská skupina vedená Masajošim Sonem chtěla získat významného výrobce průmyslových robotů a propojit jeho technologie se svými rozsáhlými investicemi do umělé inteligence. SoftBank označuje robotiku za jednu z hlavních oblastí budoucího technologického rozvoje.

ABB přitom patří mezi významné dodavatele automatizace pro automobilový, strojírenský a elektronický průmysl. Její robotické systémy se používají ve výrobních závodech po celém světě. Čína představuje největší trh její robotické divize a více než 90 procent robotů určených čínským zákazníkům společnost vyrábí přímo na čínském území. V Šanghaji provozuje také významné vývojové a výrobní kapacity.


Tento rozdíl je podstatný. Z obchodního hlediska mohl být převod přijatelný, ale bezpečnostní posouzení vedlo k opačnému výsledku. Čína tím dala najevo, že u strategických průmyslových odvětví nemusí být rozhodující pouze pravidla hospodářské soutěže, ale také kontrola nad technologiemi a jejich budoucím využitím.

Pro zahraniční investory tím vzniká závažná nejistota. Podnik může v Číně vybudovat továrny, výzkumná centra a rozsáhlé obchodní aktivity, ale při jejich následném prodeji narazí na rozhodnutí státu, které zásadně změní původní obchodní kalkulaci. Nejde o vyvlastnění ani zákaz běžného podnikání. Jde však o omezení možnosti nakládat s vlastním majetkem, pokud jej čínské orgány vyhodnotí jako strategicky významný.

Robotická data jsou novou součástí soupeření velmocí

Dosavadní technologický konflikt mezi Čínou a Spojenými státy se soustředil především na polovodiče, výkonné procesory, telekomunikační zařízení a strategické suroviny. Rozvoj umělé inteligence však postupně zvyšuje význam další oblasti, kterou jsou data získávaná při skutečném provozu průmyslových zařízení.

Moderní roboti mohou vytvářet rozsáhlé soubory informací o výrobních operacích, pohybu zařízení, senzorických měřeních a automatizovaných procesech. Některá tato data lze využívat při vývoji systémů schopných lépe rozpoznávat prostředí, optimalizovat pohyb nebo samostatněji vykonávat výrobní úkoly.

Propojení umělé inteligence s robotikou bývá označováno jako fyzická AI. SoftBank na tomto propojení staví část své technologické strategie. Současně patří mezi významné investory společnosti OpenAI. Podle zdrojů Financial Times se čínské úřady obávaly, že by se data z čínského robotického podnikání ABB mohla dostat do zahraničí a být využita při vývoji modelů umělé inteligence.

Jde však o obavy připisované čínským regulátorům, nikoli o prokázaný plán SoftBank převádět citlivá průmyslová data. Mezi vlastnictvím robotické společnosti a právem používat veškerá zákaznická či výrobní data navíc existuje zásadní rozdíl. Přístup k takovým informacím podléhá smluvním, technickým a právním omezením.


Čína tak již není pouze místem, kde zahraniční společnosti vyrábějí pro světové zákazníky. Stala se největším trhem průmyslové robotiky a současně významným výrobcem vlastních technologií. Její patnáctý pětiletý plán na období 2026 až 2030 navíc výslovně podporuje propojení robotiky s umělou inteligencí.

Rozhodnutí o ABB proto zapadá do širšího úsilí Pekingu udržet kontrolu nad strategickými průmyslovými kapacitami. Současně ale vytváří ekonomický rozpor. Čína usiluje o přístup ke světovým technologiím a zahraničním investicím, zatímco jejich případné převody může podřizovat bezpečnostním rozhodnutím. Tento přístup může chránit domácí zájmy, ale také snižovat ochotu zahraničních investorů k novým dlouhodobým závazkům.

Evropské firmy mohou ztrácet kontrolu nad svými investicemi

Pro Evropu představuje čínské rozhodnutí důležité upozornění na rizika hlubokého průmyslového propojení s autoritativně řízenou ekonomikou. Evropské společnosti v Číně po desetiletí investovaly do výrobních závodů, výzkumu a dodavatelských řetězců. Využívaly rozsáhlý domácí trh a relativně výhodné výrobní podmínky. Významná část jejich globálního podnikání se tak postupně stala závislou na čínském regulatorním prostředí.

Případ ABB ukazuje, že tato závislost nemusí být problémem pouze při výrobě nebo vývozu. Může se projevit i ve chvíli, kdy se vlastník rozhodne podnik prodat, změnit jeho strukturu nebo převést technologie do jiné společnosti.


Pro Českou republiku má tento vývoj především nepřímý význam. Tuzemský automobilový, strojírenský a elektrotechnický průmysl patří mezi významné uživatele průmyslové automatizace. Rozdělování globálního trhu s robotikou podle geopolitických hranic by mohlo v budoucnu komplikovat přístup k některým technologiím, vývojovým kapacitám a společným průmyslovým standardům. Současný zákaz však zatím nepřinesl potvrzené omezení dodávek robotů českým podnikům.

Podstatná je také otázka evropské technologické konkurenceschopnosti. Evropa disponuje silnými výrobci průmyslových zařízení, avšak významná část budoucího růstu robotiky bude souviset s vývojem umělé inteligence, výpočetních technologií a přístupem k rozsáhlým datovým souborům. Pokud se tyto oblasti stanou předmětem stále přísnějších národních omezení, bude pro evropské výrobce obtížnější využívat výhod dosavadního globálního trhu.

Z hlediska bezpečnosti mohou mít státy legitimní důvod chránit citlivé technologie. Problém vzniká tehdy, když se hranice mezi bezpečnostní ochranou a průmyslovým protekcionismem stane nepředvídatelnou. Investoři pak obtížně rozlišují, které obchody budou povoleny a které mohou být zablokovány z širších strategických důvodů.

Čína nyní ukázala, že kontrola nad výrobními kapacitami a technologickými daty může rozhodovat o osudu miliardových obchodů uzavíraných daleko za jejími hranicemi. Pro evropský průmysl z toho vyplývá zásadní poučení. Nestačí vlastnit technologii a disponovat kapitálem. Stále důležitější bude také to, ve které zemi se technologie vyvíjí, kde se vyrábí a kdo má konečné slovo při jejím převodu.

(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: x)


Zdroje: 1. ABB – Oficiální oznámení o čínském zákazu převzetí robotické divize; 2.  Financial Times – Čína zablokovala převzetí robotické divize ABB společností SoftBank; 3. Reuters – Čína zablokovala obchod SoftBank a ABB za 5,4 miliardy dolarů;4. ABB – Původní dohoda o prodeji robotické divize; 5. International Federation of Robotics – Čínská strategie robotiky a umělé inteligence⁠