Dvě desetiletí fungoval středoevropský hospodářský model mimořádně dobře. Česko a jeho sousedé nabídli západoevropským koncernům levnější pracovní sílu, průmyslovou tradici, geografickou blízkost a přístup na jednotný trh. Německé automobilky, strojírenské a elektrotechnické firmy přesouvaly část výroby na východ a region rychle doháněl bohatší Evropu.

Mezinárodní měnový fond nyní upozorňuje, že tento motor slábne. Podle jeho regionálního představitele Carlose Mulase-Granadose klesl střednědobý růstový potenciál střední a východní Evropy z úrovní kolem pěti procent před vstupem zemí regionu do EU přibližně na 2,5 procenta. Za problém označuje demografii, slabší exportní perspektivu Německa, rostoucí čínskou konkurenci a nedostatečný růst produktivity. To není obyčejná recese, kterou stačí přečkat. Jde o mnohem nepříjemnější zprávu. Model, na němž Česko postavilo velkou část svého polistopadového hospodářského úspěchu, postupně naráží na vlastní hranice.

Německo už českou ekonomiku neutáhne jako dřív

Pro Česko je největší slabinou mimořádná závislost na německém průmyslu. Jen v červenci 2026 směřovalo podle ČSÚ do Německa české zboží za 111,3 miliardy korun. Německo zůstává s velkým odstupem nejdůležitějším českým exportním trhem.

Ještě výraznější je propojení automobilového průmyslu. V roce 2024 směřovalo do Německa 32,3 procenta českého vývozu motorových vozidel. České automobilky a dodavatelé komponentů jsou tak přímo napojeni na ekonomiku, která sama hledá cestu z průmyslové stagnace.


Proto MMF upozorňuje na Německo jako na jeden z hlavních zdrojů slabšího středoevropského růstu. Před pandemií vytvářel region přibližně 30 procent hospodářského růstu EU, mezi lety 2020 a 2026 už jeho příspěvek klesl zhruba na 27 procent.

Pro Česko je nepříjemná jednoduchá rovnice. Pokud německé továrny potřebují méně součástek, českému dodavateli nepomůže, že má stále levnější pracovní sílu než Stuttgart. Objednávka, která nevznikne v Německu, nevznikne ani v Mladé Boleslavi, Plzni nebo na Moravě.

Čína útočí přesně na průmysl, který živí Česko

Druhá slabina českého modelu přichází z Číny. Střední Evropa dlouho vítězila kombinací nižších nákladů, kvalifikovaných pracovníků a blízkosti německému průmyslu. Jenže čínské firmy už nejsou pouze producenty levného zboží.


A mizí také tradiční česká výhoda levnější práce. Mzdy rostou, populace stárne a na pracovní trh přichází méně lidí. Průmysl přitom potřebuje stále více techniků, programátorů, vývojářů a specialistů na automatizaci. MMF proto doporučuje zvyšovat pracovní aktivitu mladých lidí, žen a starších zaměstnanců, urychlit zavádění umělé inteligence a investovat do produktivity. To není akademická poznámka. Znamená to, že český růst už nelze dlouhodobě stavět na otevření další montážní haly a zaměstnání dalších stovek lidí.

Čína navíc nyní zesiluje tlak na Evropu. Evropská unie řeší rostoucí obchodní deficit s Pekingem a rychle rostoucí dovoz čínských automobilů, strojů, chemických výrobků a dalších průmyslových produktů. Pro zemi s tak vysokým podílem průmyslu, jako má Česko, to není vzdálená obchodní válka Bruselu. Je to boj o trhy, na kterých české firmy vydělávají.

Česko musí přestat čekat, že se starý svět vrátí

MMF vidí možné nové růstové motory v energetice, obraně, nových technologiích a umělé inteligenci. Rozhoduje se o tom, zda bude střední Evropa dál pouze výrobní základnou velkých západních koncernů, nebo se posune k vlastním technologiím a produktům s vyšší přidanou hodnotou.


Totéž platí pro příští evropský rozpočet. Dotace mohou prodloužit život starého průmyslového modelu, nebo pomoci vytvořit nový. Rozdíl bude zásadní. Český průmyslový model nebyl omyl. Naopak pomohl zemi rychle zvýšit produktivitu, mzdy i životní úroveň. Chybou by bylo přesvědčení, že úspěšný model z minulých dvaceti let musí automaticky fungovat dalších dvacet.

MMF nyní říká něco podstatně nepříjemnějšího než běžnou předpověď slabšího růstu. Německo už není tak silným motorem, pracovní síla se zmenšuje a Čína vstoupila přesně do odvětví, na kterých česká ekonomika stojí. Česko proto nemůže donekonečna čekat na návrat Německa, levné energie a světa před čínským průmyslovým nástupem. Ten svět se nemusí vrátit.

Skutečná otázka už nezní, zda česká ekonomika příští rok poroste o dvě nebo tři procenta. Zní, čím bude Česko vydělávat za deset let, až už nebude stačit být levnějším výrobním zázemím německého průmyslu. A na tuto otázku zatím česká ekonomika nemá dostatečně přesvědčivou odpověď.



Zdroje: 1. Mezinárodní měnový fond – Regional Economic Outlook Europe⁠; 2. ČSÚ – Zahraniční obchod se zbožím, červenec 2026⁠; 3. Reuters – Central Europe needs reforms to boost slowing growth potential, IMF says⁠; 4. ČSÚ – Auta jedou přes hranice⁠