Největší meziroční výpadky jsou logicky v dani z příjmu fyzických osob, do které se zakouslo vládní snížení super-hrubé mzdy a snížení slevy na poplatníka. To zatím vede k poklesu výběru daně o 7,4 miliard meziročně (-28%) a dopad opatření bude v čase ještě narůstat. Navíc daňové změny jsou trvalého rázu a na rozdíl od řady jiných opatření s námi jednoduše zůstanou i po pandemii. Na výdajové straně logicky rostou sociální dávky (jako výdaje na nemocenskou) a transfery podnikům (programy antivirus nebo COVID gastro).

Pokud v druhé polovině roku “zabere očkování” a dojde k trvalejšímu uvolnění sociálních kontaktů, mimořádné výdaje by měly začít postupně klesat. I tak máme ovšem po prvních dvou měsících nakročeno k novému rekordnímu deficitu, který i když nemusí dosáhnout na plánovaných 500 miliard korun, bude se jim nakonec blížit (dosáhne 7-8% HDP). A navíc i po odeznění covidu zůstane ve veřejných financích jednoduše natrvalo zabudovaný “výpadek” příjmů spojený s daňovými změnami. I proto si neoddechneme asi ani v roce 2022, kdy počítáme se deficitem okolo 300 miliard korun a dalším nárůstem veřejného zadlužení.