Německo se podle aktuálních informací chystá zablokovat další expanzi čínské státní společnosti Cosco v hamburské logistice. Spolková vláda má z bezpečnostních důvodů zabránit převzetí 80 procent společnosti Konrad Zippel, která zajišťuje přepravu kontejnerů mezi severoněmeckými přístavy a vnitrozemím. Definitivní rozhodnutí zatím zveřejněno nebylo, Handelsblatt však podle agentury Reuters získal důvěrný vládní dokument, z něhož záměr transakci zastavit vyplývá.

Případ ukazuje zásadní střet dvou pohledů na čínské investice. Německý antimonopolní úřad převzetí už v únoru schválil, protože mezi Cosco a Zippel neshledal problém z hlediska hospodářské soutěže. Výslovně ale upozornil, že bezpečnostní a zahraničněpolitické otázky do jeho rozhodování nepatří. Ty posuzuje stát v samostatném režimu kontroly zahraničních investic.

Obchod prošel, bezpečnostní prověrkou zřejmě ne

Cosco působí především v námořní kontejnerové dopravě, zatímco Zippel organizuje přepravu nákladu z přístavů dál do německého vnitrozemí, výrazně také po železnici. Kartelový úřad proto dospěl k závěru, že firmy nepůsobí jako přímí konkurenti a spojení samo o sobě nenaruší hospodářskou soutěž.


Zippel navíc není jen lokální dopravce. Firma založená v roce 1876 se specializuje na takzvanou hinterlandovou dopravu, tedy spojení přístavů s průmyslovým vnitrozemím. Většinový podíl by tak Cosco posunul dál za hranici samotné lodní dopravy a přístavního terminálu.

Po Tollerortu přichází mnohem tvrdší hranice

Německo už podobný konflikt s Cosco řešilo u hamburského kontejnerového terminálu Tollerort. Čínský koncern původně usiloval o 35 procent provozní společnosti. Spolková vláda však v roce 2022 kvůli rizikům pro veřejný pořádek a bezpečnost povolila pouze podíl pod 25 procent a zakázala Cosco získat zvláštní rozhodovací práva. Výsledkem se stal podíl 24,99 procenta.


Zde se německá politika zjevně mění. To, co bylo před několika lety po ostrém sporu ještě možné povolit v omezené podobě, už Berlín u dalšího článku logistického řetězce podle nynějších informací přijmout nechce. Nejde o zákaz čínských investic obecně, ale o hranici, kterou stát začíná kreslit kolem strategické infrastruktury.

De-risking se mění z hesla v konkrétní zákazy

Evropská politika vůči Číně dlouhodobě mluví o „de-riskingu“, tedy nikoli o přerušení hospodářských vztahů s Pekingem, ale o omezení závislostí v citlivých oblastech. Případ Zippel ukazuje, co tento pojem znamená v praxi. Investice může být z hlediska trhu a hospodářské soutěže přípustná, ale stát ji přesto může odmítnout kvůli dlouhodobému bezpečnostnímu riziku.


Dopad se týká i Česka. Hamburk a další severoněmecké přístavy jsou důležitými branami českého zahraničního obchodu a český průmysl je přímo napojen na německé logistické řetězce. Rozhodnutí Berlína proto může být precedentem pro širší evropské posuzování čínského kapitálu v dopravní a další strategické infrastruktuře.

Spor o Zippel tak není jen příběhem jedné hamburské firmy. Jde o mnohem širší otázku, zda může čínský státní koncern současně posilovat vliv na moři, v přístavu a následně také v dopravě do evropského vnitrozemí. Pokud Berlín převzetí skutečně zakáže, bude to jeden z nejviditelnějších důkazů, že německý de-risking vůči Číně přestává být diplomatickým heslem a začíná mít podobu konkrétních zákazů.



Zdroje: 1. Tagesschau – Verfassungsschutz gegen Übernahme von Logistiker durch Cosco⁠; 2. Handelsblatt – Verfassungsschutz warnt vor Spedition-Übernahme durch Cosco⁠; 3. Spolkové ministerstvo hospodářství – rozhodnutí k účasti Cosco v terminálu Tollerort⁠; 4. Reuters – Germany intends to block sale of logistics firm to China’s Cosco⁠