Konec konců výběhové americké helikoptéry, které zakoupilo nedávno Ministerstvo vnitra ještě za ministra Rakušana, z nichž jedna spadla, ukazují, že není všechno zlato, co se třpytí. A my bychom měli vydávat peníze na zbrojení velmi odpovědně a s rozumem. Nakupovat staré klumprcajky a válečný šrot je jen vyhazování peněz. Prezidenta vůbec nezajímá, a je otázka, jestli někdo v jeho okolí mu to je vůbec schopen vysvětlit, že nám začnou razantně narůstat v příštím roce náklady také na obsluhu státního dluhu. Není to kvůli zlotřilosti této vlády, ale proto, že se prostě zvyšuje cena peněz. Významná část státního dluhu byla pokryta státními  cennými papíry v době nízkých úrokových sazeb vesměs za předchozí vlády A. Babiše. Současná průměrná úroková sazba placenà státem představuje necelá 3%. Její zvýšení na 4%, které lze očekávat v příštím roce, bude znamenat nárůst nákladů na obsluhu státního dluhu o 40 miliard Kč. Tedy 40 miliard Kč výdajů za nic. Vláda A. Babiše zdědila  jen tak mimochodem navýšený stàtní dluh  po předchozí vládě, která za čtyři roky dokázala nasekat dluhy za 1 bilion 200 miliard korun. Dalo by se lehce spočítat, tedy kolik z navýšení ceny peněz bude zaviněním Fialova kabinetu.

Prezidentovo veto bude naštěstí přehlasováno. Ale je zde nebezpečí, že třetí komora parlamentu, Ústavní soud, ke kterému se Kupka a spol. hecování Hradem nejspíše obrátí, může dát za pravdu opozici a Pavlovi. A pak by to znamenalo znehybnění chodu státu, neboť ministryně Schillerová by měla snížit schodek státního rozpočtu příštího roku na nerealistických zhruba 150 miliard Kč. Tedy podle pravidel, které jsou dosud platná. Pokud by snad Ústavní soud takto protiústavně a hlavně ekonomicky destruktivně rozhodl, má Babišův kabinet jedinou možnost. Osekat zbrojní výdaje o 150 miliard Kč a vrátit se se zbrojními výdaji na úroveň, která byla v rozpočtu státu obvyklá před 10 lety. Tedy, pod 50 miliard Kč a také by to stačilo.