.... by mohl být publikován v kterýkoli den posledních týdnů či měsíců. Přiznám se, že se mnou bohužel většinou nesouhlasí.

Tentokráte, v poslední pracovní den roku, si také nevyberu konkrétní událost nebo výrok, ale zkusím se ohlédnout na celý rok 2022. Není to rešeršně podložený text, který by vycházel z pečlivého zkoumání událostí uplynulých 12 měsíců, je to ad hoc text, který je založen na mém přesvědčení, že to, co člověk zapomene, stejně nemohlo být důležité. Tak aspoň pár poznámek:

• prožili jsme první postcovidový rok. Právě teď probíhající respirační onemocnění už jsou přijímána v podstatě normálně. Vlády na celém světě tím ztratily dvě obrovské „výhody“ – nemohou nám tak snadno diktovat, zakazovat, přikazovat a nemohou svou nečinnost svádět na covid. Ztrátu této jejich výhody by svobodně uvažující lidé na celém světě měli využít. A přestat mlčet a bez protestů přijímat vše, co se na ně shůry valí;

• prožili jsme rok tragické, ničivé, obrovské počty lidských obětí přinášející války na Ukrajině. Kritizovat i tuto válku je samozřejmostí. Každá válka je hrozná, ale nejvíce silácky a s hraným rozhořčením tuto válku kritizují ti, kteří nevnímali nebo vnímat nechtěli to, co se na Ukrajině dělo od konce komunismu a zejména to, co se tam dělo po roce 2014. Na rozhořčení těchto lidí si musíme dát pozor;

• prožili jsme rok českého tzv. předsednictví v EU, jak je tato hra na „předsedování“ nazývána. My jsme pouze organizovali a financovali různá setkání a akce, ale EU se „valila“ dál podle svého. Určitě se nám nepodařilo oslabit útok Evropské komise a evropských komisařů na Maďarsko a Polsko. Nic jsme fakticky nedosáhli. A jestli něco, tak to, že EU posílila a národní státy oslabily. Pěkně to včera vyjádřil ve svém rozhovoru v Právu náš pan Evropa, místopředseda vlády Bek, který neviditelné efekty našeho předsednictví pyšně označil výrokem „tichá voda břehy mele“. Nezapomněl přitom dodat, že při prvním našem předsednictví „Mirek Topolánek a Saša Vondra vyvolávali pozornost hubatostí“. Bek pozornost nevyvolával ničím. Nic z toho, co by EU potřebovala jako sůl, jsme neudělali;

• Fialova vláda se doma v ničem nevyznamenala. V jedné věci ji beru v ochranu – jsem přesvědčen, že to ve velmi rozporné pětikoalici ani nejde. Nadpis jednoho včerejšího rozhovoru v médiích zněl: „Vláda v EU obstála, doma to bylo horší“. Ano, paní von Leyenová naši vládu chválila, doma pochvala chybí;

• prožili jsme rok nejvyšší inflace, čili největšího znehodnocení české koruny v historii. Nejenom polistopadové, ale od roku 1918. Centrální banka se do poloviny roku snažila posunem úrokových sazeb inflaci brzdit, ale vláda a ministr financí neudělali nic. Vytvářejí obrovské rozpočtové deficity, které nejsou menší než za Babiše. Není to ničím omluvitelné. Vláda se stále snaží uspokojovat všechny, kteří natáhnou ruku;

• prožili jsme rok, ve kterém sklízíme – a to i ti, kteří po celá léta nechtěli slyšet naší kritiku zelené ideologie a evropského Green Dealu – plody toho, že nad našimi dobře vyzbrojenými armádami zvítězila novodobá Jana z Arku v podobně Gréty Thunbergové a vnutila nám, že je třeba přestat používat fosilní paliva. Aby se lidstvo vzdalo používání osvědčených technologií a zdrojů s chimérou vidiny nějakých budoucích stejně fungujících technologií a zdrojů, které však ještě nejsou k dispozici, je v lidských dějinách neznámým jevem. To je příčinou neskutečným tempem rostoucích cen energií a jejich nedostatku (to neudělal Putin);

• prožili jsme relativně méně významné komunální a senátní volby. Byly ve znamení neideového, nepolitického soutěžení a byly v tomto ohledu předznamenáním blížících se prezidentských voleb, které u nás také nemají téma. Proto jsou tak nevypointované, a tak prázdné;

• pozemský život opustilo mnoho lidí známých i neznámých. Jeden náš deník včera připravil rozsáhlý seznam asi devadesáti jmen z domova i ze světa. Pro mne z nich – když si vybírám z tohoto seznamu – byla ztrátou italská herečka Monica Vitti, český, údajně jen komik, Josef Alois Náhlovský, francouzský režisér Jean-Luc Godard, herec Josef Somr, dirigent Libor Pešek a americký zpěvák Jerry Lee Lewis. Kupodivu to byl seznam lidí pouze z oblasti kultury, nebyla tam anglická královna. Kdyby tajně napsala aspoň jednu básničku, určitě by tam byla. V Magazínu Dnes byla jména velmi podobná, ale byl tam i Michail Gorbačov a samozřejmě Alžběta II.