Svátek má: Viola

Komentáře

Dialektika makového štrůdlu

Snažím se zorientovat ve složité metodologii zvané dialektika. Abych problematiku více pochopil, píšu články, ve kterých používám dialektickou logiku k analyzování běžných a společenských jevů.


Jsem si vědom, že to, co píšu je nezvyklý, komplikovaný způsob myšlení, pro mnohé těžko pochopitelný. Při hledání srozumitelnosti rozebírám dialektiku se svou manželkou při pravidelných zdravotních vycházkách. Posledně jsem se snažil vysvětlit vztah obsahu a formy. Když jsem skončil, řekla: „A k čemu je to dobré?“ Podle tvé dialektiky nenakoupím, neuvařím a v práci ji také nikdo nepoužívá.“

Na druhý den upekla štrůdl, plněný mákem a jablky. Obsah byl v naprostém pořádku. Chutnal dobře. Něco však bylo s formou. Místo pěkného rukávu, jak tomu říkala moje babička, měl štrůdl silně propadlý, placatý tvar. Byl splasklý, že jako štrůdl ani nevypadal. Manželka byla zklamaná, protože je to vynikající kuchařka a na dobré kuchyni si zakládá. „Co se to stalo?“ Divila se. To neměla říkat. Využil jsem příležitost. Následovala lekce z obsahu a formy, o kterou se s vámi rád podělím, pokud najdete odvahu. 

Obsah štrůdlu je tvořen těstem z mouky, vajec, oleje, soli, dále náplní, například mákem, nebo ořechy a pro oživení je doplněna ovocem, jablky, švestkami, třešněmi apod. Komponenty mají obsah a formu. Mák může být semletý málo, nebo až na kaši a olej. Může být na těsto sypaný, nebo může být zadělán s mlékem a cukrem do kaše. Těsto může mít formu silnější vrstvy, nebo může být vytaženo do absolutně tenké, téměř průhledné folie. Za to jsem vždy obdivoval babičku. 

Co se stalo s manželčiným štrůdlem? Co může říct nepraktická dialektika do pečení štrůdlu? Problém s rozvíjením metodologie poznávání je v tom, že pro filozofické fakulty je uplatňování metodologie na běžné věci pod jejich úroveň. Kant, ani Nietsche, dokonce ani Hegel se štrůdlem nezabývali. A pekaři, cukráři a manažeři se dialektikou nezabývají.

Celá desetiletí kupovala manželka listové těsto, které bylo silnější. Stačilo do něj dát náplň. Když se upeklo, pěkně vyrostlo a závin měl nejen dobrou chuť, ale i pěkný tvar a barvu. Forma dotvořila obsah a obsah našel svoji formu ve tvaru závinu. Forma a obsah utvořily jednotu, i když každý tvoří protikladnou stránku druhé. Vzájemně se podmiňují, reprodukují a zprostředkovávají. Jsou-li od sebe odtrženy, jsou dvě možnosti. Obsah získá nevalný tvar, vůni a barvu, ve kterých nemůže rozvinout sám sebe, nebo forma vypadá velice dobře, ale její obsah je příšerný. 

Obsah a forma foodstylingu


Koukáme na reklamní fotografie. Lahev je orosená, hamburger naducaný, chlebíček načančaný. Nic z toho není jedlé. Foodstyling. Vše je vypodloženo papírem. Musí to vypadat bohatě. Každý musí vidět, že šunkou a vajíčkem se nešetřilo. Vše je nalakováno. Obraz navozuje čerstvost a dokonalost. Pivo se fotí teplé. Studené by se orosilo a zkazilo jas. Sklenice je ozdobena kapkami glycerinového gelu. Žádné jídlo na dokonalé fotce už není jedlé. Je to iluze. Forma se utrhla od obsahu. Nevyjadřuje jídlo, ale stylisticky ztvárněnou chuť na jídlo. Je představou konzumenta. Přesně to bych chtěl, říká si lačný konzument a dodává, jsem připraven za iluzi dokonalosti dát kus své mzdy. Foodstylingové fotky jsou iluzí. Z pohledu jídla prázdnou, bezobsažnou formou. Fotografie chlebíčku vypadá lépe než chlebíček, ale není k jídlu. Je to zdání skutečnosti. 

Platíme si instituci, která nám za sedm miliard ročně z našich peněz také 24 hodin denně předkládá zdání skutečnosti.

Těsto, které manželka koupila a použila, nebylo stejné jako dřív. Výrobce asi četl recept mojí babičky. Těsto bylo vytaženo do dokonale tenkého tvaru. Štrůdl vyžadoval jiný postup. Bylo by třeba sypat mák v tenké vrstvě, postupně závinem točit a udělat rukáv se čtyřmi až pěti  otočkami - místo původních dvou. Vytvořilo by pěkný „rukáv“ a nepropadlo se v placku. Vlastnosti určité součásti určily postup dokončení a tím jednotu obsahu a formy. Dialektické poučení pro příště. 

Obsah a forma ve společnosti


Václav Černík ve své knize Systém kategorií materialistickej dialektiky píše, že před rokem 1989 existovala forma socializmu, ale nerozvíjel se samotný obsah socializmu. Proto byl socializmus vystřídán kapitalizmem. Byl to návrat k něčemu vyzkoušenému, ale také podléhajícímu změně při vyčerpání vlastních možností. 

V tržní ekonomice s rozvinutým sociálním systémem probíhají rovněž změny. Deformuje se systém sociálního zabezpečení a dotace zkreslují informační hodnotu výše nákladů a prodejních cen. Například Michal Janda ze Svobodných ve svém videu uvádí: 

Na Vysočině vychováme krávy, ty se naloží na kamiony a putují na porážku přes celou Evropu do Španělska.  Půlky kravského masa putují do Německa, kde se bourají. Cesta masa neskončila, putuje do Polska na balení. Když je maso zabaleno, dovezou ho do České republiky a na Vysočinu, kde bylo vypěstováno. Proč tomu tak je? Španělsko má výhodné dotace na porážku, Německo na bourání, Polsko na balení a na Vysočině je dostatek lidí, kteří ucestované masou koupí. Proč se zpracování masa neděje na Vysočině, se zeptejte v Bruselu.  A toho, kdo vyjednal přístupové podmínky do EU. Obsah procesu zpracování masa je stejný, změnila se forma. Lokální forma byla nahrazena globální, a ta bude mít negativní dopad na budoucnost Evropy. 

Obsah vypěstování a zpracování masa je dán staletími. Přestože - podle současného výkladu dějin ve školách - jsme v Československu v letech 1948 – 1989 nic neuměli, přece bylo hovězí pěstováno, zpracováno a distribuováno spotřebitelům. Spotřeba byla vysoká a zásobování, až na výjimky, fungovalo. Byli jsme soběstační. Forma zřejmě nebyla správná. Moudré vedení v EU z moci úřední stanovilo pravidla, tedy jinou, lepší formu. Dotace. Ty prosadily formu zpracování. Každou operaci na jiném konci kontinentu. Že se u toho najezdí tisíce kilometrů a spálí dost nafty, Brusel také vyřeší. Pořádně zdaní, (čti zdraží) naftu a benzín českým občanům. Ať méně jezdí. Pak mohou jezdit kamiony na velké vzdálenosti. Tím je vyřešena i uhlíková stopa. Není to geniální? Co bychom si my, nevzdělaní, bez Bruselu počali. Věšme všude modré tabule s hvězdičkami: „Pořízeno z milosti Evropské unie“. Projevujme vděk za formu i obsah našeho života. I když „vláda věcí tvých se k tobě“ opět nenavrátila, ó lide český. 

Dušan Mišík


Druhá světová neskončila, druhá světová trvá …

Druhá světová neskončila, druhá světová trvá …

Dušan Mišík 

20. května 2026
A pokud se vyplní přání některých skupin, plynule přejde ve třetí světovou.

Výzva členům Landsmannschaftu – je čas zrušit relikt 2.sv.války

Výzva členům Landsmannschaftu – je čas zrušit relikt 2.sv.války

Dušan Mišík 

15. května 2026
Založení Sudetoněmeckého krajanského sdružení (Landsmannschaft) bylo reakcí na uskutečnění Postupimských dohod. Založili ho bývalí nacisté a členové NSDAP a Sudetoněmecké strany (SdP).

Zamýšlené a nezamýšlené důsledky usmiřování s Landsmannschaftem

Zamýšlené a nezamýšlené důsledky usmiřování s Landsmannschaftem

Dušan Mišík 

10. května 2026
Myšlenka usmíření a budování společné budoucnosti, jak se píše v brněnské deklaraci z 19. května 2015, zní lákavě a smysluplně.

Jak Landsmannschaft tahá občany ČR na vařené nudli

Jak Landsmannschaft tahá občany ČR na vařené nudli

Dušan Mišík 

3. května 2026
Proč vařené? Protože ta se přetrhne při sebelehčím zatažení. O čem to svědčí? O slabosti. O nevyzrálosti. O mentální nedostatečnosti.

Naivní česká žába a salámová metoda německého Landsmannschaftu

Naivní česká žába a salámová metoda německého Landsmannschaftu

Dušan Mišík 

29. dubna 2026
V české kotlině, jako ve velkém kotli, plavou čeští občané. Věci se vyvíjejí – a ne zrovna v jejich prospěch. Občané si to většinou ani neuvědomují.

Matoucí pojem v brněnské Deklaraci smíření a společné budoucnosti

Matoucí pojem v brněnské Deklaraci smíření a společné budoucnosti

Dušan Mišík 

24. dubna 2026
Pojem „společná budoucnost“ zní hezky. Často se používá v politických deklaracích a projevech.

Souhlasíte se záštitou prezidenta Petra Pavla nad festialem Meeting Brno?