Svátek má: Vendelín

Komentáře

Ano, líp nebude ani v USA ani v Evropě

Jako falešné tóny vyburcují hudebníka k činu, tak informace o otrokářství, jeho vývoji a vině národů za tento řád nutí k reakci stále víc v historii vzdělaných lidí.

Snaží se uvést věci na pravou míru. Chvályhodné, ale zbytečné. O otroky nešlo a nejde. Při zatýkání zemřel zločinec, jehož smrt se zneužívá v boji o moc. Kdyby místo něho zemřela těhotná žena, třeba ta, co nad jeho rakví  pomalu v slzách děkovala za to, že ji nezabil, když mohl, nikdo by si  toho ani nevšiml.

Cirkus, který se rozpoutal, svědčí o tom, že určitá skupina lidí v USA, ale nejenom tam, udělá cokoli, aby se dostala k moci. Zajímavé na této nekulturní revoluci je, že napadá a ohrožuje už i ty, kteří svým dechem pomáhali tento požár rozfoukat. Toto se většinou děje až po vítězství revoluce, kdy vůdci nejsou schopni plnit, co slíbili, a hledá se viník – oběť ve vlastních řadách, protože nepřátelé jsou již umlčeni. Zatím strážci zákona klečí na kolenou, ovce líbají vlkům tlapy a mnozí ovčáci s nimi vyjí.

Když v Lidicích řádili němečtí vlci, vybral si místní pastýř raději smrt se svými ovečkami.



Dnes je zase zlo uctíváno jako nástroj spravedlnosti. Co se to děje? Zdá se, že i některým v pozadí dochází, že rozpoutali něco, nad čím ztrácí kontrolu. Předpovědi občanské války se začínají hrozivě naplňovat. Kdo to dokáže zastavit?

USA jsou s revolucí krok před Evropou. I v Evropě se bude situace zhoršovat. Bezpečnost a suverenita naší země musí být pro nás prioritou. Vůdci EU před pár dny předvedli, jak se kupuje jednotná současnost a evropští lídři jak se prodává nezávislá budoucnost. Žádné peníze ale společenskou krizi nevyřeší. Zatím nás tento nenormální svět příliš nedrtí, a i když nám pod okny pochodují pyšné a hrdé menšiny s neukojitelnými potřebami, nároky a vskutku revoluční představou co je a co není fér, převládá v nás pocit, že se to všechno vyřeší nějak samo. Nevyřeší a nikdo nám nepomůže. Musíme spoléhat sami na sebe a podle toho volit své politické zástupce.  Je třeba volit politiky, kteří nelavírují a nemají jednu tvář doma a druhou v Bruselu. Například servilita europoslankyně Charanzové při reakci na projev paní Merkelové byla skandální.

Ne podle slibů, ale podle činů poznáme je!    

Karel Petřík