Svátek má: Lýdie

Zprávy

Velikost textu:

Spiegel: EU se hroutí a mění se z obhájce demokracie na problém!

Spiegel: EU se hroutí a mění se z obhájce demokracie na problém!

Evropská unie se postupně hroutí a její instituce se místo ochrany demokracie staly problémem, upozornil německý historik Heinrich Winkler.

Ilustrační foto
9. října 2018 - 04:20

EU přestala být komunitou liberálních hodnot a je stále obtížnější v Evropě hledat jednomyslné rozhodnutí. Zčásti nese vinu i Německo a jeho migrační politika, vysvětlil Winkler ze stránek časopisu Der Spiegel.

Západ se zhroutí a jeho základy se drolí, napsal německý historik Heinrich August Winkler v časopise Der Spiegel.

Stačí, když přemýšlíme o výsledku příštích voleb do Evropského parlamentu v květnu roku 2019, aby člověk přišel o spánek, tvrdí autor článku. Podle jeho názoru bude mít proevropská většina v parlamentu ve Štrasburku brzy těžké časy: protievropské a protestní strany získávají na váze a je pochybné, zda může hlavní kandidát pro evropské příznivce získat dost hlasů, aby přesvědčivě kandidoval na předsedu Evropské komise.

Pod vedením Jean-Clauda Junckera přestala být Evropská komise garantem evropských dohod, tvrdí německý historik. Začala být vnímána jako „politická komise", která někdy velmi náhodně interpretuje smluvní podmínky. Zároveň se většina poslanců Evropského parlamentu rozhodla podpořit Komisi před euroskeptiky a prakticky ji přestala kontrolovat.

Heinrich Winkler považuje samotné evropské strany, které existují téměř ve formě frakcí v parlamentu v Štrasburku, za poměrně zvláštní subjekty. Současně se skládají z někdy mimořádně kontroverzní z pohledu demokracie, jako národní strana „Fidezs" maďarského premiéra Orbána. Velké sdružení stran v EU navíc vykazují solidaritu vůči sobě navzájem, což může zdiskreditovat tento samotný koncept a podkopat sebevědomí samo o sobě, říká historik.

Ve volbách do Evropského parlamentu hrají klíčovou roli z velké části ne evropské otázky, ale vnitřní politické spory. Parlament ve Štrasburku už není „řešením evropského problému demokracie, ale tento problém ztělesňuje", zdůraznil Der Spiegel. V zásadě to nemohlo být formováno na demokratickém modelu, pokud jde o reprezentativnost: aby se malé státy necítily zraněné, získaly výsady na úkor větších zemí, vysvětluje autor.

Demokratické ospravedlnění Evropské unie by mělo být prováděno prostřednictvím národních parlamentů, tvrdí německý historik. Jejich práce na evropských záležitostech je snadnější koordinovat, ale to nezabrání rozporům.

Samozřejmě, nelze si být jisti, že Evropská rada je vždy schopna přijímat rozhodnutí v zájmu celé Evropy, pokračuje Winkler. V EU, která se skládá z 28 nebo brzy ze 27 zemí, je obtížné dosáhnout jednomyslného rozhodnutí. To je spojeno mimo jiné s procesem eroze norem, který podporuje země jako Maďarsko, Polsko nebo Rumunsko, tvrdí autor. V krajním případě může být země zbavena práva volit v Evropě kvůli nedostatku demokracie, nicméně všechny ostatní státy EU by měly přijmout odpovídající rozhodnutí jednomyslně. Maďarsko a Polsko se již v podobné situaci mohou spoléhat jeden na druhého, uvádí se v článku.


Evropská unie, která umožňuje jednotlivým státům zanedbat své normativní základy, již nemůže tvrdit, že je společenstvím hodnot, zdůrazňuje historik. Spíše je to situační aliance - pro rozvoj vnitřního trhu, bezpečnosti vnějších hranic, zlepšení vojenské spolupráce nebo boje proti terorismu. „Nicméně už není společenství liberálních demokracií v nejširším smyslu slova," vyslovuje autor svůj verdikt.

Existují i další náznaky rozpadu evropské jednoty, pokračuje. Čína se usiluje o to, aby se mnohé z evropských zemích staly na ni finančně a ekonomicky závislé. „Putinovo Rusko využívá každou příležitost k tomu, aby vsunulo klín mezi státy Evropské unie." Pokud Evropská rada hovoří o sankcích proti Rusku nebo o dodržování lidských práv v Číně, stává se jednomyslné rozhodnutí stále obtížnějším.

Z pohledu Evropské komise by se EU měla v příštích deseti letech rozšířit na západ od Balkánu, ale ne všechna rozšíření jsou úspěšná. Takže pokud se Srbsko připojí k Evropské unii, Moskva získá v evropském společenství nejlepšího spojence, varuje německý historik.

Podle Winklera se Německo také podílí na skutečnosti, že Evropská unie vstoupila do současného krizového stavu. Nezávislé akce Německa v souvislosti s krizí uprchlíků v září 2015 nemohly projít bez důsledků pro evropské sousedy. V Polsku se rozhodnutí Berlína na nekontrolované přijetí zástupů migrantů podílelo na růstu konzervativní strany „Právo a spravedlnost", ve Velké Británii  k úspěchu příznivců brexitu a v Itálii to vedlo k „obzvláště fatálním důsledkům".


Migrační politika není jediným problémem, v němž by mělo Německo kritizovat své kroky, píše Der Spiegel. Němci prakticky zničili svůj první národní stát. Nicméně mezi většinou evropských zemí nedošlo k pochopení závěru, že národní stát je prvek minulosti, který by měl být nahrazen evropskou federací nebo federální entitou v německé podobě.

Podle autora by nějaká snaha po nejbližším možném spojenectví uprostřed politiky EU způsobila v určitém nebo jiném směru selhání, takže by bylo realističtější snažit se o užší spolupráci mezi evropskými zeměmi. Přes některé nesrovnalosti mluví řada evropských zemí společně o ochraně právního státu a demokracie a také aktivně podporují Německo v otázkách rozpočtové a měnové politiky. Jiné země se mohou připojit k normativnímu jádru Evropy, ale takováto úzká soudržnost je zapotřebí pouze v případě, že se zastaví eroze EU. Jinak se Evropská unie bude muset rozloučit s myšlenkou na sebe jako společenství hodnot, uzavírá německý historik Heinrich Winkler v článku pro Der Spiegel.

(kou, prvnizpravy.cz, spiegel.de, foto: arch.)