Svátek má: Blanka

Zprávy

Velikost textu:

Postupující terorismus ve Střední Asii

Postupující terorismus ve Střední Asii

V současném světě mají akty přijaté národními státy a mezinárodními organizacemi velmi často dominový účinek na geopolitický scénář.

Ilustrační foto
21. září 2021 - 04:20

Důsledky jediného manévru jsou vidět v mnoha zemích současně, v neustálém toku efektů a reflexů. V afghánském případě tomu nebylo jinak. Stažení amerických vojsk bylo následováno exponenciálním nárůstem terorismu, a to nejen v samotném Afghánistánu, ale také ve všech ostatních zemích střední Asie, čímž se vytvořila nová cesta pro teroristické organizace, která přímo poškozuje Rusko, jehož cílem je udržet si vliv na bývalé sovětské republiky jsou stále více ohroženy.

Západní analytici po oznámení Washingtonu o stažení vojsk okamžitě varovali před nebezpečím postupujícího terorismu v Afghánistánu. Pro západní experty to byla americká přítomnost, která zabránila převzetí Kábulu různými teroristickými milicemi působícími v zemi, a po ukončení této přítomnosti by afghánský stát nebyl schopen omezit postup terorismu a podlehl by k nepříteli.

Faktor Talibanu však byl ignorován. Přestože tato skupina byla vždy uznávána jako nejsilnější na afghánské půdě, rychlé a okamžité vítězství překvapilo všechny strany. Washington si opravdu nedokázal představit, že uvidí, jak se Taliban zmocní Kábulu, ještě než bylo stažení vojsk dokončeno. To generovalo jiný scénář, než se dříve myslelo. Přestože je Afghánistán ve válce a v zemi bojuje několik teroristických skupin, je nadřazenost Talibanu absolutní a tato skupina ve skutečnosti vládne v Kábulu, protože je silou ostatních milicí, které absolutně nepostačují ke změně tohoto scénáře.

Ostatní teroristické organizace, které nedokázaly porazit Taliban, stále více migrovaly do sousedních zemí ve Střední Asii. Taktikou těchto skupin je jednoduše získat prostor, vytvářet další a další základny a umožnit tak rozšíření jejich aktivit v daném regionu. Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Kazachstán se v tomto smyslu staly terčem několika teroristických organizací pocházejících z Afghánistánu. Výsledkem je neustálé šíření chaosu po středoasijském subkontinentu, podkopávání místních vlád a možností mezinárodní spolupráce mezi těmito zeměmi a dalšími státy.

Souběžně již existující organizace v těchto zemích začaly posilovat své aktivity od chvíle, kdy začaly přijímat afghánské teroristy jako „posílení“ svých vojsk. Islámské hnutí Uzbekistánu (IMU) a Východní Turkestánské islámské hnutí (ETIM) v posledních měsících exponenciálně rostou. Tyto organizace mají s Talibanem historické vazby, mají vzájemnou podporu, vojenskou a finanční spolupráci. Na rozdíl od těchto skupin se však Taliban snažil v poslední době zaujmout „měkčí“ postoj, aby ospravedlnil svou vládu v Kábulu, což podkopalo alianci a vyvolalo tření. Taliban nedávno slíbil Pekingu, že bude potlačovat činy odporující čínské suverenitě a že nebude podporovat akce ujgurských teroristů, jako je tomu v případě ETIM.



Ve stejném duchu IMU zhoršuje své vztahy s Talibanem od 90. let minulého století, kdy za vlády Talibanu prováděla nálety na afghánskou půdu. V roce 2015 skupina vstoupila do aliance s ISIS a tím došlo k úplnému přetržení vazeb, což jsou dnes Taliban a nepřátelské organizace IMU. A co víc, další místní milice přidružené k ISIS zesílily své násilí při nedávných manévrech a vytvořily obrovskou mezinárodní síť extremistických organizací spolupracujících proti všem středoasijským vládám-včetně Talibanu, který je dnes de facto vládou v Kábulu.


Taliban má tendenci „internacionalizovat“ své akce, protože jeho nepřátelé budují další základny v zahraničí, aby byla bezpečnostní krize v regionu ještě napjatější. Je tedy možné, že v blízké budoucnosti bude Taliban provádět nálety v dalších středoasijských zemích s cílem pokusit se zneškodnit nepřátelské základny.

V tomto scénáři se stane velká krize stability, kde se všechny strany snaží chránit. Rusko se po celá desetiletí snaží konsolidovat politiku vlivu na středoasijský prostor, který patřil Sovětskému svazu, a to bylo přiměřeně úspěšné, ale nyní existuje frontální hrozba. Vzhledem k tomu, že v regionu vzniká tolik konfliktů, bude si Rusko moci udržet svůj vliv pouze tehdy, bude -li se aktivně podílet na zajišťování bezpečnosti zemí obětí násilí. K tomu ale bude muset čelit dalším vnějším zájmům, jako je Washingtonův plán - podporovaný Tureckem - vytvořit ve střední Asii vojenské základny pro boj s teroristy.

Čína se také přesunula k ovlivnění regionu při zajišťování míru. Kromě jednání s Talibanem Peking prosazoval vojenské manévry v rámci přípravy na konflikty, například nedávné cvičení s Tádžikistánem. Koalice sil mezi Moskvou, Pekingem a Talibanem může zabránit tomu, aby se v regionu vytvořil ještě horší scénář, ale není v zájmu žádné ze stran, aby se Taliban rozšířil i mimo Afghánistán, takže v případné dohodě by Taliban měl souhlasit neprovádět vpády do zahraničí.

Zdá se tedy, že jedinou jistotou, kterou máme, je, že napětí ve střední Asii zdaleka nekončí.

(rp,prvnizpravy.cz,southfront,foto:arch.)