Svátek má: Oleg

Zprávy

Velikost textu:

Kubánský lék proti koronaviru může ukončit pandemii!

Kubánský lék proti koronaviru může ukončit pandemii!

Na Kubě vyvinutý preparát patří mezi 30 léků, které Čína nasazuje proti koronaviru .Jak mohla malá země v Karibiku vyvinout látku, která možná poskytne klíč k léčbě nebezpečného virového onemocnění?

Ilustrační foto
25. března 2020 - 06:20

Kubánský lék "Rekombinantes Interferon alfa 2b (IFNrec)" je jedním ze 30 léků, které Čína zvolila k potírání koronaviru Covid-19. Lék byl vyvinut v roce 1986 kubánskými vědci v Centru pro genovou techniku a biotechnologie (CIGB) a tlumí replikační proces viru v buňkách. Podle zpráv v médiích již lék uzdravil více než 1.500 pacientů. Od 25.ledna se vyrábí v čínsko-kubánském podniku Chanheber v provincii Jilin, jak sdělilo kubánské velvyslanectví v Číně.

Podle údajů specialistů byl lék dosud nasazován k léčbě virových infekcí jako  je HIV/AIDS, opakujících se respiratorních  papilomatóz, tumoru dýchacích cest a také hepatitidy B a C.  Od svého zavedení před 30 lety lék pomohl již tisícům pacientů.  


Podle  zprávy La Journada, jednoho z nejvýznamnějších listů mexického hlavního města, se Kuba zabývá již 39 let lékem Interferon; v zemi se započalo s vývojem tohoto proteinu s antivirovými vlastnostmi již v roce 1981.



Pozoruhodné je, že se v době, kdy se daly spočítat na prstech jedné ruky státy tzv. prvního světa, které se zabývaly biotechnologiemi, tak na karibském ostrově tento obor podporoval osobně Fidel Castro,a to s důrazem na interdisciplinární zaměření ve špičkových disciplinách jako mikrobiologie, buněčná biologie, biochemie, genetika, bio- a chemické inženýrství, molekulární biologie a imunologie, což vedlo v roce 1986 k  založení centra  pro genovou techniku a biotechnologie (CIGB) v Havaně.

Právě tak je překvapivé, že se v zemi bez předchozí industriální tradice a vystavené obsedantní blokádě USA mohlo během několika málo let rozvinout hospodářské odvětví, zaměřené na zlepšení zdraví obyvatelstva, vyrábějící však také výrobky pro export a které mělo vytvořit základnu pro léčení tisíců pacientů.

List Journada k tomu cituje  Agustina Lage, někdejšího ředitele centra Immunoassay  v Havaně – jednoho z mnoha, která na Kubě vznikla po zahájení výroby Interferonu alfa a beta:  

„Především je nutná silná investice do vzdělání a zdravotnictví se zaručením  všeobecného a svobodného přístupu. Angažmá ve prospěch biotechnologie, i v době té nejhorší krize, kterou Kuba zažila v devadesátých letech a vlastní sociální odpovědnost institucí  zaručujících jejich zapojení tím, že tato odvětví osvobozují z pasti konkurenčního tlaku. Svobodné utváření institucí jako center výzkumu, výroby a uvádění na trh, které pokrývají celý cyklus vědeckého výzkumu a skutečnost, že v biotechnologii jako v dalších odvětvích  takzvaného na vědě založeného hospodářství  je produktivita závislá na kreativitě pracovníků a ta zase na motivaci. Nakonec i pojetí toho, že skutečně konkurenceschopná věda je poháněna prvotřídními výsledky".


Investice do vzdělávání a všeobecný a svobodný přístup k němu, vlastní sociální odpovědnost bez konkurenčního tlaku, svobodné utváření institucí a kreativita a motivace pracovníků vedou konkurenceschopnější vědě a prvotřídním výsledkům.

Toto vše vysvětluje, proč Kuba disponuje celosvětově nejbohatším programem očkování (uznávanému Panamerickou zdravotnickou organizací a dalšími mezinárodními organizacemi), zahrnujícím univerzální péči o novorozence s očkováním proti 13 onemocněním, epidemiologickým dohledem s podporou Immunoassays pro více než 20 onemocnění a pravidelným nasazením léků jako je Interferon, monoklonalní protilátky, cytokiny a další biopharmaceutika. Heberprot-P, úžasný lék proti diabetickým vředům na noze, který je v národní zdravotní síti všeobecně terapeuticky nasazován, by mohl zachránit velkou část z 83.000 pacientů v USA, kteří každoročně podstoupí amputaci nohy, protože vláda USA odmítá uvedení tohoto léku na trh, neboť lék pochází z povstaleckého ostrova.



Je mimo jakoukoli pochybnost, že výzkum v oblasti imunologie a nasazení průmyslové biotechnologie podstatně přispěly k tomu, že se úmrtnost novorozenců snížila na 5 promile, mnoho infekčních nemocí jako polio, záškrt, tetanus, černý kašel, spalničky a další se podařilo dostat pod kontrolu a nebo redukovat jejich výskyt (hepatitis B; meningoencephalitis) a umožnit proodloužení průměrné délky života na 79 let., jak napsal list.

Ostatně muž, který přivedl Fidela Castra počátkem osmdesátých let na cestu biotechnologie, byl černošský kongresman  za  Demokratickou stranu z Texasu, Mickey Leland, uvádí La Journada. To on přivedl významného onkologa z Houstonu do Havany, a ten nasadil Interferon pro léčení rakoviny. Leland byl těžce dotčen nepřátelstvím vlády své země vůči Kubě a považoval blokádu nejen za kontraproduktivní ale také za neslučitelnou s americkými hodnotami. "Spojené státy americké", prohlásil, "by neměly zabraňovat prodeji léků; jedinými obětmi jsou totiž nemocní a bezmocní".

Leland, bojovník proti chudobě v Africe, zemřel krátce po tomto výroku při leteckém neštěstí v Etiopii.


(rp,prvnizpravy.cz, překlad:Jitka Kňourková, La Journada, Dime Cuba, Twitter,foto:arch.)