Svátek má: Alexandr

Regiony

Velikost textu:

„Zábor půdy" - definice není tak jasná, jak se zdá

„Zábor půdy" - definice není tak jasná, jak se zdá

Vědci z celé Evropy hledají jasnou a mezinárodně uznanou definici, co je vlastně „zábor půdy“. Do diskusí nad touto důležitou a nezbytnou částí výzkumu směřujícího k účinnému využívání zdrojů a dosažení nulového záboru půdy se zapojila také ústecká univerzita.

Ilustrační foto
18. února 2021 - 07:00

Zábor půdy na úkor přírody a ekosystémových služeb volné krajiny včetně zemědělské produkce je významné téma související s výstavbou. Evropská unie si Plánem pro Evropu účinněji využívající zdroje vytyčila cíl dosáhnout do roku 2050 nulového čistého záboru půdy.

„Neznamená to, že bychom podle tohoto plánu nesměli jako společnost zabírat jakoukoli půdu k nové výstavbě budov či veřejné infrastruktury, ale to, že pokud půdu zabereme, na jiném místě ji musíme vrátit přírodě nebo zemědělské produkci. Evropská unie tím deklaruje, že půdu nelze přírodě ukusovat donekonečna,“ vysvětluje Eliška Vejchodská z Fakulty sociálně ekonomické UJEP.

Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D., se zapojila do vědeckého výzkumu realizovaného odborníky napříč celou Evropou a vedeného Elisabeth Marquard z Helmholtz Centre for Environmental Research. Výzkum odhalil mnohé paralely v pojetí záboru půdy napříč jednotlivými členskými státy Evropské unie, zaznamenal však i významné výkladové rozdíly.



„Například v České republice chápeme zábor půdy trochu zúženě oproti některým jiným státům Unie. Jsme relativně ojedinělí v tom, že zahrady u rodinných domů stále v jakou součást zemědělského půdního fondu,“ říká Dr. Vejchodská.

České specifikum pravděpodobně souvisí s historií našich zahrad, které byly v době socialismu i před ním významnou měrou využívané jejich vlastníky k samozásobování. I z našich zahrad však mizí chlévy, králíkárny, kurníky, záhony zeleniny, a mnohdy nakonec i ovocné stromy. Zahrady se stávají spíše okrasou, a ač jsou přírodě blíž než zpevněné plochy, i jejich úloha pro životní prostředí je významně limitovaná.

„Jiné země proto považují tuto půdu pro zemědělskou produkci za ztracenou, zároveň ji považují za ztracenou také pro plnění ekologických funkcí volné krajiny,“ doplňuje Eliška Vejchodská.

Z výzkumu vyplynulo, že společenský konsensus v evropském kontextu tíhne k tomu považovat za zábor půdy oblasti celého intravilánu (souhrnné označení pro zastavěné plochy obcí, popřípadě pro zastavěné plochy a plochy určené k zástavbě) lidských sídel včetně jejich nezpevněných ploch a zahrad, dále pak zastavěné oblasti mimo městské prostředí a také plochy využité pro těžbu nerostných surovin, rekreaci či skládky odpadu.

Ústeckénovinky.cz informovala Mgr. Jana Kasaničová, tisková mluvčí, UJEP.

(rp,usteckenovinky.cz,foto:ujep)