Svátek má: Blanka

Regiony

Velikost textu:

Loňský rok byl podivný nejen pro lidi, ale i elektrárenské sokolí páry

Loňský rok byl podivný nejen pro lidi, ale i elektrárenské sokolí páry

Deset sokolích párů, tedy o tři více než v roce 2019, zahnízdilo vloni na výškových objektech Skupiny ČEZ.

Z Elektrárny Prunéřov II
10. ledna 2021 - 07:00

Je to rekord, jímž se nemůže pochlubit žádná společnost v České republice, které rovněž na svých technologických stavbách umisťují sokolí budky pro dravce, jenž se rozhodl žít v industriální krajině. Unikum je to i v rámci Evropy. Ne všem párům se však podařilo vyvést mladé, a tak se jich vloni rozletělo do světa jen jedenáct. I to lze ovšem považovat za úspěch, zvláště když od roku 2011, kdy Skupina ČEZ začala aktivně spolupracovat s ornitology na záchranně vysoce ohroženého druhu sokola stěhovavého, spatřilo na ochozech komínů či chladicích věží světlo světa minimálně 95 mláďat.

„Slovo minimálně je namístě, protože než jsme díky Nadaci ČEZ mohli zakoupit fotopasti a během jejich instalace či výměny po naplnění fotkami i začít kroužkovat mladé, pozorovali jsme dění v sokolích budkách a kolem nich jen speciálními dalekohledy. Takže nám mohlo nějaké mládě uniknout. Rovněž u loňských mláďat je toto slovo aktuální, neboť jak pro lidi, tak i pro sokoly byl rok 2020 nějaký podivný. Všechny páry tokaly, samice inkubovaly a seděly na vejcích, přičemž samci jim nosili potravu. Ale jen čtyři zahnízdění s  jedenácti prokázanými mláďaty lze považovat za úspěšná,“ říká Václav Beran, výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s., jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem.  

Jak dále poznamenal, v roce 2020 probíhalo sledování sokolů stěhovavých v lokalitách Dětmarovice, Dukovany, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí, Proboštov, Prunéřov, Temelín, Třeboradice, Tušimice a Trmice, a to od začátku února do konce září. Velmi slibné začátky zahnízdění pak skončily ve ztracenu v případě elektráren Počerady, Prunéřov, Tušimice a teplárny Trmice. Ve všech budkách přitom byla dvě až čtyři vejce.

„Zatímco u bývalé výtopny v Proboštově jsem s tím víceméně počítal, neboť mladý nezkušený pár se pokusil zahnízdit na ochozu komína v telekomunikační kabeláži, u ostatních nikoliv. Jenže při bližším ohledání byla vejce buď zastydlá nebo neoplozená, případně úplně zmizela. Minimálně v jednom případě také došlo k výměně partnera. Ne o všech párech se přitom dá říct, že jsou nezkušené, zvláště když před tím byly schopny vyvést až čtyři mláďata. Navíc nahoře měly klid a klimatické podmínky byly rovněž vcelku příznivé. Prostě je to záhada, ale tak to v přírodě bývá. Když nejde o lidské rušení, což v tomto případě nejde, považuji to za přirozené,“ dodává ornitolog.

Další pomyslný zářez, a to hned dva, si tak za sever Čech může udělat jen Elektrárna Ledvice. Jedno mládě měli středočeští sokoli z Elektrárny Mělník a stejně jako předloni hned čtyřmi potomky se mohl pochlubit pár hnízdící na komínu v areálu Třeboradice, který v rámci Skupiny ČEZ (stejně jako Elektrárnu Mělník) spravuje společnost Energotrans. Elektrárna Dětmarovice na severu Moravy a Elektrárna Poříčí ve východních Čechách se opět staly domovem poštolek. V obou lokalitách jsou nainstalovány sokolí budky již od roku 2016. Sokol stěhovavý v nich však vloni nebyl vůbec pozorován. 



„Rájem pro poštolky byly několik let po sobě i obě jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Vloni ovšem byly budky na ochozech ventilačních komínů v obou jaderkách osídleny již sokolími páry. I když oba zahnízdily, mladé vyvedl jen ten dukovanský, za to hned čtyři. Byli první a společně s  kroužky dostali i jména Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie, která pro ně vybrali zaměstnanci elektrárny. Po Ledvíkovi z Elektrárny Ledvice, který mimochodem již podruhé osídlil se svou družkou budku v Počeradech, má tak Skupina ČEZ už pět pojmenovaných sokolů, přičemž podle kroužků budou známy i jejich další osudy. Třeba o dukovanském Pankrácovi je známo, že byl nalezen se zraněným křídlem u Vlasatic, tedy 29 kilometrů od elektrárny, a byl umístěn do Záchranné stanice Rajhrad, kde byl následně léčen,“ přiblížil Václav Beran.

Podle něj má podpora hnízdění vysoce ohrožených sokolů v elektrárenských lokalitách Skupiny ČEZ smysl, zvláště když v celé České republice je prokázáno hnízdění zhruba stovky sokolích párů. Letos proto počítá s instalací dalších budek na vytipovaných výškových stavbách, především na komínu bývalé výtopny ČEZ Teplárenské v Proboštově. „Opakuji to již po několikáté. S trochou nadsázky lze ČEZ považovat za největší sokolí farmu v republice. Jsem rád, že vedení společnosti nám ornitologům vychází ve všem vstříc a že v jednotlivých elektrárnách se snaží, aby sokolí páry měly po zahnízdění klid. Lidský faktor je tedy nikde neohrožuje. A vše ostatní je již na matce Přírodě,“ uzavírá Václav Beran.

Ústeckénovinky.cz informoval Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy
 
(rp,usteckenovinky.cz,foto:cez)