Svátek má: Sabina

Regiony

Velikost textu:

Krušnohorská hornická krajina je památkou světového dědictví UNESCO

Krušnohorská hornická krajina je památkou světového dědictví UNESCO

Hornické památky v saském a českém Krušnohoří byly zapsány na Seznam světového dědictví. Rozhodl o tom  Výbor světového dědictví na svém 43. zasedání v ázerbájdžánském Baku.

Ilustrační foto z akce
9. července 2019 - 07:00

Počet památek v České republice, které se mohou pyšnit titulem světového dědictví, se tak rozrostl na třináct.Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník[1]. Společně tyto komponenty dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě.

"Je to pro Ústecký kraj velký úspěch. Stojí za ním několikaleté úsilí mnoha lidí. Slibuji, že budeme všichni dělat maximum, abychom značku opečovávali jak nejlépe můžeme a co nejvíce rozvíjeli turistický potenciál a ochránit jej pro další generace, " uvedl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj a cestovní ruchu Zdeněk Matouš.

„Je pro nás ctí, že se Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří ocitl po boku dalších památek světového dědictví. Na tuto chvíli dychtivě čekali i obyvatelé krušnohorského regionu, který se opírá o stovky let trvající tradici společného soužití lidí na obou stranách hranice,“ řekla náměstkyně ministra kultury ČR Petra Smolíková.

Pro Českou republiku znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty Krušných hor první úspěšný zápis na Seznam světového dědictví po 16 letech. Naposledy byla na tento prestižní seznam zapsána v roce 2003 Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa.

Zdůvodnění výjimečné světové hodnoty Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří je podloženo mimo jiné světově významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří, a o globální význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru. Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby. Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu.

Podle webu Ústeckého kraje

(lh,usteckenovinky.cz,foto web UK)