O účinnosti vakcín se vede spor, který se neodehrává jen na odborných fórech, ale i ve veřejném prostoru. Část expertů pracuje s daty z klinických studií a zdůrazňuje přínosy očkování, jiní upozorňují na to, že interpretace těchto dat nemusí být vždy úplná. Do diskuse vstupují jména jako epidemiolog a vakcinolog Roman Chlíbek nebo praktická lékařka pro děti a dorost Hana Cabrnochová, ale vedle nich se ozývají i kritické hlasy, které rozporují způsob, jakým jsou čísla o účinnosti prezentována. Právě rozdíl mezi jednotlivými typy účinnosti se stal jedním z bodů, na kterých se názory rozcházejí.

Na tuto problematiku zareagovala také novinářka Angelika Bazalová, která na síti X upozorňuje na rozdíl mezi relativní a absolutní účinností vakcín. Tvrdí, že prezentace pouze relativní účinnosti může působit zavádějícím dojmem, pokud není doplněna o širší kontext výskytu nemoci v populaci. Ve svém textu zároveň zpochybňuje smysl plošného očkování proti onemocněním, která se podle ní vyskytují jen omezeně, a zdůrazňuje potřebu posuzovat přínos očkování individuálně podle rizika.

„Má smysl proočkovat celou populaci proti nemoci, která se ve společnosti téměř nevyskytuje? Že ne? Ale co když ta báječná vakcína má účinnost třeba devadesát procent? To by byla škoda, ne? Taková dobrá vakcína!


Fajn, já si to myslím taky. Ale na tomhle příkladě vidíte, že když vám Chlíbek řekne jen JEDNO ČÍSLO, tedy relativní účinnost vakcíny (třeba těch 90 procent), které vypadá impozantně, tak se vždycky musíte ještě zeptat, jaká je ABSOLUTNÍ účinnost. Protože pouze údaj o absolutní účinnosti vám řekne, jestli ta nemoc je rozšířená hodně nebo málo. Relativní účinnost se počítá z počtu nakažených. Takže i kdyby byli v celé zemi jen dva a vakcína zachránila jen jednoho z nich, pak máte relativní účinnost padesát procent. Vůbec z toho čísla nepoznáte, jak moc je tato nemoc rozšířená a jestli je pro vás důležité se před ní chránit. Ale jen absolutní účinnost vám řekne, zda to má nebo nemá cenu, protože tam se jako základ použije celá populace (nebo daná skupina, pro kterou účinnost počítáme).

Absolutní účinnost vám ale Chlíbek ani Cabrnochová nikdy neřeknou. Protože by museli přiznat, že u chřipky to jsou v některé sezoně u produktivní populace třeba ani ne dvě procenta.

Takže pamatujte si jedno pravidlo, když na vás Chlíbek u jakékoliv vakcíny vybalí relativní účinnost, chtějte vždycky vědět i tu absolutní. Musíte vědět obě čísla, abyste si udělali obrázek. Jedno číslo nestačí. Nenechávejte se tahat těmi eskamotéry za nos.

Relativní účinnost vakcíny proti chřipce může být někdy až 60 procent. Znamená to, že pokud je v daném roce i dobře zvolená vakcína, pak máte oproti neočkovaným větší šanci, že chřipku nedostanete (skutečně to takto vychází i z randomizovaných studií).


Proti chřipce možná má smysl očkovat seniory (pokud to chtějí) a rizikové lidi, protože u nich je větší pravděpodobnost, že jim chřipka přivodí nějaké komplikace. Jenomže blbý je, že reakce na vakcínu třeba v podobě vysoké horečky taky není úplně vyloučená a tahle reakce na vakcínu může křehké lidi taky pěkně složit.

Pro zdravé lidi nedejbože děti vakcína proti chřipce nedává vůbec smysl. A pro promořené zdravotníky taky ne. Šíření viru vakcína stejně nezabrání! Navíc je tady obava, že se při opakovaném očkování každý rok může průběh skutečné nemoci spíše zhoršit. Stalo se to u covidu a chřipková vakcína může fungovat podobně,“ napsala na sociální síti X novinářka Angelika Bazalová.