Svátek má: Igor

Politika

Velikost textu:

Jaroslav Bašta: Náboženství strachu a beznaděje

Jaroslav Bašta:    Náboženství strachu a beznaděje

Všudypřítomná panika kolem koronaviru v Číně nám názorně ukazuje, že nejúspěšnější ideologií současné evropské civilizace je strach. Ze všeho, nejvíce z naší budoucnosti, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Jaroslav Bašta
9. února 2020 - 03:20

Nejedná se o první období naší historie, kdy se společnost z důvodů racionálních (války, epidemie, přírodní katastrofy), ale také iracionálních (změna letopočtu v roce 1000, předpovězený konec světa náboženskými blouznivci v letech 1419 a 1914) s touto obavou musela vypořádat.
  
Totalitní ideologie 20. století (komunismus, fašismus, nacismus) pak stejně jako náboženství kromě nutnosti zániku starého světa vždy předkládaly naději na lepší budoucnost. Lišily se jen časovou perspektivou – zda ten vysněný ráj přijde až po smrti kdesi v nebi, nebo za života nás, případně až našich dětí či vnuků. Neurčitou časovou perspektivu (někdy po vítězství...) používala jak náboženství, tak ideologie. Strach všechna využívala k manipulaci, jako základní motivaci však nabízela naději na lepší budoucnost na onom, či tomto světě.
   
Zhruba od poloviny dvacátého století se nejprve na Západě a pak i jinde začaly naplňovat sny o světě hojnosti a společnosti oddané konzumu. Materiální životní úroveň dosáhla dříve nepředstavitelných hodnot, stejně jako počet obyvatel naší planety. Vědci záhy vydali varování, že neomezený růst v podmínkách omezených zdrojů není dlouhodobě možný. Lidské dějiny jsou plné příkladů zaniklých civilizací, které toto pravidlo porušily.
   
Evropskou civilizaci charakterizuje jeden fenomen, který filosof Stanislav Komárek nazval cestou k opaku. Lidově se tomu říká od zdi ke zdi. Současný klimaalarmismus se svou snahou o bezuhlíkovou ekonomiku představuje asi nejdrastičtější příklad tohoto trendu za posledních 1 500 let, od pádu Říše západořímské. Jsme konfrontováni s vážně míněnou snahou změnit současnou evropskou společnost blahobytu, konzumu, euforie a zábavy na společenství plné strachu, pocitu viny a beznaděje.
   
Středobodem naší existence se má napříště stát sčítání naší uhlíkové stopy, protože největším nepřítelem pro naši existenci byl symbolicky zvolen uhlík, základní stavební kámen života. Proto musíme zcela změnit svoje chování – přestat létat, jezdit autem, jíst maso, chovat domácí zvířata, nakupovat oblečení, nadále se nemnožit a posléze ani nedýchat. V tomto všem musíme jít jako Evropané příkladem celému světu. Tato podivná ideologie nenávisti k lidem a životu nezůstala omezena jenom na podivné nazelenalé nekrofilní sekty, které ji už dlouho hlásají, ale stala se filosofií nového vedení Evropské unie.

   
Nový Zelený úděl v podobě, jak byl prezentován, tedy ideologicky motivovaná centrálně řízená bezuhlíková transformace evropské ekonomiky, má v historii jedinou analogii: čínský Velký skok vpřed z počátku 60. let minulého století. Tatu utopie skončila rozvratem hospodářství a hladomorem. Na to pak navázala Kulturní revoluce s řáděním Rudých gard a likvidací kriticky smýšlející inteligence. Náprava škod si vyžádala přes 30 let. Podaří-li se Evropské komisi alespoň část svých apokalyptických vizí uskutečnit, leccos z těch nedávných čínských dějin si zopakujeme. Minimálně energetický hladomor.
   
Gretino náboženství plně strachu, beznaděje a nevzdělanosti bude jedním z rozhodujících faktorů, který umožní nahrazení původního evropského obyvatelstva již během příští generace.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)