Svátek má: Miroslav

Komentáře

Ivan David

europoslanec (SPD)

Brexit, vakcíny a Kateřina Konečná

Vysoce dominující prounijní propaganda čtenáře, posluchače a diváky nejdřív ubezpečovala, že většina obyvatel Spojeného království si přeje zůstat v Evropské unii, což se nepotvrdilo a pak masírovala tvrzením, že dopadne špatně už proto, že Evropská unie neustoupí od svých hodnot.

Pak jsme byli ubezpečováni, že jednání váznou kvůli neústupnosti Spojeného království, což pro něj bude mít hrozné následky. Jenže neoficiální informace ukazovaly docela jiný obraz. Spojené království „kupodivu“ hájilo své zájmy a neochota ke kompromisu byla pochopitelná, neboť nabízený kompromis byl nevýhodný. Od Spojeného království se například očekávalo, že přistoupí na návrh řešit konfliktní situace s EU u Evropského soudního dvora, nebo že umožní bez kompenzací rybolov ve svých vodách zemím EU. Dohoda na poslední chvíli byla snahou vyjednavačů EU zachovat si tvář, oběma stranám umožnila vítězný úsměv do kamer. Ve skutečnosti brexit dělal mnohem větší vrásky na kontinentu  než za kanálem. Brexit bez dohody by dopadl dosti těžce i na Českou republiku. Při převisu nabídky má lepší vyjednávací pozici ten, kdo dováží, než ten kdo vyváží. Protibrexitová propaganda měla vyvolávat v občanech strach z exitů. Evropská unie není dobročinný spolek. Některé země Západu z ní těží, jiné jsou krmelcem, odbytištěm, zásobárnou levné pracovní síly a dodavatelem málo zpracovaných produktůs nízkou přidanou hodnotou. Že někdo vyjednává dohodu za nás je pouze hypotetická výhoda.

Posaďte je do první řady a budou tleskat čemukoli. (Gabriel Laub)

Tvrzení Kateřiny Konečné, že „Londýn nevěděl, co vlastně chce“ je dětinské. Londýn se chtěl zbavit zátěže zejména v podobě nařízení, omezení a placení do společné pokladny na pochybné cíle. Ještě dětinštější je poznámka téže autorky, že „EU bojovala za zájmy 27 států…, kdežto Velká Británie reprezentovala jen jeden, ještě k tomu relativně nesourodý“. EU je podstatně nesourodější, a vyjednavači EU rozhodně nemají na zřeteli zájmy všech států unie. Kateřina Konečná možná uvěřila vlastní propagandě, že EU „bojovala i za zájmy České republiky“.

EU na nás záleží asi tolik, jako signatářům Mnichovské dohody. Je to moc hezky vidět na zemědělských dotacích a návrzích Green Deal v zemědělství, které mají mnohem silněji dopadnout na ČR a dále zvýhodní západoevropskou konkurenci. „Český automobilový průmysl“, o kterém píše Kateřina Konečná, existoval naposledy, když chodila do obecné školy. Škodovka je německá. Ano v ČR existují významní dodavatelé dílů do aut, a někteří v ČR platí daně a zaměstnávají dělníky, dokonce i české. Kateřina Konečná zřejmě sdílí tvrzení ODS, TOP09 a dalších podobných, že vůbec nezáleží na tom, kdo průmysl a služby vlastní. V případě KSČM, kterou Kateřina Konečná reprezentuje, mě to trochu překvapuje, neboť KSČM kdysi věřila nejen na neexistující socialistický internacionalismus, ale i na existující vlastenectví. Něco takového se ovšem v její unijní frakci Sjednocené levice naprosto netrpí. Tam se pěstuje feminismus a zelený grétenismus. Kdysi KSČM uznávala i právo na sebeurčení (i když ne až do odtržení). Dnes zřejmě přechází na kapitalistický internacionalismus, kterému se nově říká „globalizace“. My vlastenci ovšem vidíme, jak to s našim národem dopadá, zatímco Kateřina Konečná varuje před samostatnými kroky.



Vakcíny bez výběrového řízení

Zatímco Charanzová (ANO), Polčák (Starostové), Pospíšil (TOP09) Zdechovský (KDÚ-ČSL) a Konečná (KSČM) vzývali jednotné řízení „boje proti pandémii“ a společný nákup vakcín, vyjadřoval jsem skepsi a kritiku výběru firem bez výběrového řízení už na podzim. Soudím, že jde o korupci a narušení hospodářské soutěže. K takovému postupu nebyl racionální důvod. Nyní se ukazuje neschopnost Evropské komise řídit postup vakcinace. Lépe jsou na tom srovnatelné země, které se starají o svoje obyvatelstvo a hospodářství samy. Izrael, čerstvě samostatné Spojené království a USA. V rámci Evropské unie na tom jsou a budou lépe státy, které na společné zásobování nespoléhají.

Nyní si Kateřina Konečná stěžuje na netransparentnost smluv , které Evropská komise uzavírá s farmaceutickými firmami: „Pro nás poslance a pro veřejnost je teď nezbytné je vidět“, píše. Na to, že celá transakce smrdí jsem upozorňoval už v říjnu. Chápu citové zaujetí Kateřiny Konečné, která v sebeprezentačním občasníku  napsala: „Také nikdy nezapomenu na to, že jsem jako osoba zodpovědná za celý Evropský parlament za Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) úspěšně provedla toto středisko přes dlouhé období bez řádného ředitele a přes období výměny budovy, ve které agentura sídlí.“ Na Twitteru pak napsala: „Tohle by nemělo zapadnout. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) odvádí skvělou práci a málokdo o této agentuře EU slyšel. Agentura přitom za 15 let existence prokázala svoji absolutní nezbytnost pro občany EU.“ Jenže nezbytná agentura s rozpočtem půldruhé miliardy korun, o které málokdo slyšel, zřejmě na pandemii nestačí stejně jako Evropská komise a všechny její orgány a komise. Evropská unie nemá a snad ani nemůže mít zdravotnictví. To mají jednotlivé státy, a jak se jasně ukazuje, učiní lépe, když se spolehnou na sebe, protože vysoce ambiciózní Evropská komise to nezvládne a navíc jsou její aktivity přinejmenším podezřelé.

Ivan David